
Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské se nachází na Slovensku v Banskobystrickém kraji ve středu okresního města Banská Štiavnica (německy Schemnitz, maďarsky Selmecbánya) mezi dnešním náměstím sv. Trojice a ulicí Andreje Kmeťa. Kostel stojí ve svahu a uzavírá dolní část náměstí sv. Trojice. Stavba je orientována přibližně severozápadně – jihovýchodně. Mimo pravidelné bohoslužby je kostel pro turisty otevřen v době letní sezóny v návštěvních hodinách. Historická část města s množstvím hodnotných památek je zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Banská Štiavnica patří k nejkrásnějším a nejnavštěvovanějším městům na Slovensku.
Loď lemují po obou stranách boční kaple, které jsou oproti ní o polovinu nižší. Nad portálem v předsíni se nachází malba s trojicí erbů – uherským, města Banská Štiavnica a mezi nimi dole je menší erb hlavního donátora stavby Pavla Rubigalla. Pod kostelem je krypta, do níž byly pochováváni rychtáři a jiní významní měšťané. Dvě sochy sv. Barbory a sv. Kataríny ze starého oltáře se nacházejí v Galerii Jozefa Kollára. V severní předsíni kostela je umístěna socha Ukřižování Krista z pol. 90. let 15. stol. Na severní stěně je socha Madony z r. 1506. Nejvzácnější je však pozdněgotická malba Posledního soudu pokrývající celou jižní stěnu presbytáře..
Dokončovací práce v interiéru trvaly až do roku 1500. Dne 16. listopadu 1500 byl kostel slavnostně vysvěcen Gregorem, vikářem ostřihomského arcibiskupství. V té době již ve městě stály dva starší chrámy - farní kostel Panny Marie (dnešní Starý Zámok) a dominikánský kostel sv. Mikuláše (současný farní kostel Nanebevzetí Panny Marie). V roce 1555 byla přistavěna západní renesanční předsíň. Vchod do kostela z předsíně zdobí kamenný portál, jenž byl do té doby hlavním vchodem. Téhož roku se kostel stal farním, protože bývalý farní kostel Panny Marie byl přestavěn na protitureckou pevnost – hrad Starý zámok. V době reformace v letech 1580-1672 byl kostel sv. Kateřiny evangelický. Od roku 1658 je nazýván „slovenský“ protože se v něm začalo kázat slovensky. V roce 1776 byla ke kostelu přistavěna kaple sv. Jana Nepomuckého. V 18. století došlo k barokním úpravám větší části interiéru, ale koncem 19. století byl opět regotizován. Kostel byl mnohokrát renovován (v letech 1851, 1887, 1905), naposledy v 80. letech 20. století. Při opravách v letech 1971-1973 byla objevena rozměrná hodnotná pozdně gotická kompozice Posledního soudu. V roce 2013 se uskutečnil dendrochronologický výzkum krovu nad lodí kostela, který určil stáří dřeva krovu do poloviny 17. století, čímž se řadí mezi nejstarší zachované krovy v okolí. Od roku 1993 je celá historická část města, tedy i kostel, zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO..