
Jednolodní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské má loď zaklenutou pozdněgotickou hvězdicovou klenbou, která přechází do presbytáře. Loď lemují po obou stranách boční kaple, které jsou oproti ní o polovinu nižší. Nad portálem v předsíni se nachází malba s trojicí erbů – uherským, města Banská Štiavnica a mezi nimi dole je menší erb hlavního donátora stavby Pavla Rubigalla. Pod kostelem je krypta, do níž byly pochováváni rychtáři a jiní významní měšťané. Dvě sochy sv. Barbory a sv. Kataríny ze starého oltáře se nacházejí v Galerii Jozefa Kollára. V severní předsíni kostela je umístěna socha Ukřižování Krista z pol. 90. let 15. stol. Na severní stěně je socha Madony z r. 1506. Nejvzácnější je však pozdněgotická malba Posledního soudu pokrývající celou jižní stěnu presbytáře.
První písemná zmínka o Banské Štiavnici pochází z roku 1156, kdy se vzpomíná jako terra banensium. Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské byl postaven z kamene v pozdněgotickém slohu v letech 1488-1491 na nezastavěné ploše v centru města vedle radnice. Dokončovací práce v interiéru trvaly až do roku 1500. Dne 16. listopadu 1500 byl kostel slavnostně vysvěcen Gregorem, vikářem ostřihomského arcibiskupství. V té době již ve městě stály dva starší chrámy - farní kostel Panny Marie (dnešní Starý Zámok) a dominikánský kostel sv. Mikuláše (současný farní kostel Nanebevzetí Panny Marie). V roce 1555 byla přistavěna západní renesanční předsíň. Vchod do kostela z předsíně zdobí kamenný portál, jenž byl do té doby hlavním vchodem. Téhož roku se kostel stal farním, protože bývalý farní kostel Panny Marie byl přestavěn na protitureckou pevnost – hrad Starý zámok. V době reformace v letech 1580-1672 byl kostel sv. Kateřiny evangelický. Od… číst dále