Koháriovský kaštieľ Svätý Anton
© Luděk Vláčil 06/2017
Legenda říká, že budova zámku symbolizovala kalendář. Původně měl údajně mít 4 vchody (roční období), 7 arkád (dní v týdnu), 12 komínů (měsíců v roce), 52 pokojů (týdnů v roce) a 365 oken (dní v roce). Toto tvrzení však není příliš věrohodně a navíc se objevuje i u jiných velkých slovenských zámků, např: Veľký Biel. Zámek, jehož vlastníky byly Koháryové (též Koháriové, slovensky Koháriovci, maďarsky Koháry) a Koburkové (Coburgové, Sasko-Kobursko-Gothajští, dynastie Sachsen-Coburg-Gotha) je čtyřkřídlá dvoupodlažní budova uzavírající vnitřní obdélníkové nádvoří s kašnou. Budova s mansardovou střechou je krytá šindelem. Hlavní vchod je na severní fasádě v ose mělkého středového rizalitu, který zakončuje velký trojúhelníkový štít. Z průjezdu vede do patra hlavní schodiště s kamenným zábradlím. Na severní a jižní straně nádvoří jsou mělké rizality. Z jižního křídla vystupuje kaple, která je zvýrazněna malou věžičkou… číst dále
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1266. V listinách se vzpomíná jako Sand Anthony, Zenthanthal či Scent Antollo. Toto pojmenování souviselo s patrociniem zdejšího kostela. V roce 1405 Zikmund Lucemburský ves přidělil synovi Ladislava Kakaše z Kazy. V těch dobách byla ve vsi důležitá mýtní stanice, na jejíž ochranu vznikl počátkem 15. století strážní hrádek, který se v roce 1415 vzpomíná jako menší opevněná stavba typu castellum. V roce 1472 se ves uvádí jako majetek pánů z hradu Čabraď, kterými byly Horváthové. V 16. století se od Čabraďského panství oddělilo samostatné panství Sitno, jehož součástí byla i ves Svätý Anton. V roce 1629 daroval Ferdinand II. Habsburský panství Petrovi Kohárymu za jeho zásluhy v boji proti Turkům a navíc mu udělil i baronský titul. Pravděpodobně již v té době byl na místě středověkého hrádku z 15. století postaven dvoukřídlý kaštieľ (jeden z typů… číst dále
|
Přihlášení |
