
Tvrz je dvoupodlažní renesanční stavba obdélníkového půdorysu (15x8,7 m) s nárožními válcovými baštami, jejíž datování do 2. poloviny 16. století potvrdily hloubkové archeologické výzkumy realizované v letech 1973-1974. Na baštách se zachovaly průduchy na odvětrání zplodin při střelbě a klíčové střílny. Původní renesanční okna ani vnitřní klenby se nedochovaly. Střecha je valbová krytá šindelem. Vstup do objektu uprostřed východního průčelí ústí do tříprostorového přízemí s kamennou dlažbou. Krajní místnosti přízemí byly zaklenuty lunetovými valenými klenbami. Ze střední místnosti vedlo přes trámový strop jedno schodiště do poschodí. Další kamenné schodiště klesalo do klenutého sklepa. Zaklenuté byly i prostory v poschodí, přičemž všechny místnosti byly prosvětlené malými okénky se segmentovými záklenky. Kolem stavby se patrně nacházelo obranné ohrazení a snad také, prozatím nedoložený, příkop.
První známá písemná zmínka o vsi pochází z roku 1292. V listině z roku 1316, kterou Nitranská kapitula potvrzuje vlastnictví vsi starobylému šlechtickému rodu Diviackých (slovensky Diviackovcov), se ves vzpomíná jako Hordouychech (Hordovič). Později se vesnice uvádí i pod názvem Nova Villa (Nová Ves). V druhé polovině 14. století zdejší majetek vlastnil Andrej Novoveský, přezdívaný Thékes (slovensky Klát). Od něho se odvozuje pozdější pojmenování vsi a dnešní obce Klátova Nová Ves. Ve středověku přes Klátovu Novou Ves procházela cesta ze Skýcova do Topoľčian a Trenčína. Od 15. století se zde také začalo vybírat mýto. V 2. polovině 16. století byl postaven opevněný renesanční kaštieľ (jeden z typů šlechtických sídel na Slovensku, u nás označovaný jako zámek, popřípadě tvrz), který sloužil pro potřeby mýtní stanice. Tato tvrz také mohla poskytnout procházejícím bezpečné místo k přenocování. Později měla být údajně poničena… číst dále