
Kostel klarisek Povýšení Svatého Kříže najdeme v bratislavské městské části Staré Město. Leží 320 m severně od kostela sv. Michala, 250 m jihovýchodně od Michalské brány nebo 400 m severozápadně od Slovenského národního divadla. Vedle kostela se nachází klášter klarisek, který v současné době slouží jako Univerzitní knihovna v Bratislavě.
Kříže. Jedná se o jednolodní gotickou stavbu zaklenutou křížovou klenbou. Hlavní oltář je ozdoben několika plastikami a postranní oltáře Zvěstování a sv. Kláry se zachovaly z poslední rokokové úpravy v roce 1760. Kazatelna s alegoriemi Víry, Naděje, Lásky a Svatého Písma je také rokoková. Klarisky musely opustit klášter v roce 1782, když Josef II. zrušil tento kostel i klášter jako mnoho jiných kostelů a klášterů. Kostel se stal poté sídlem právnické akademie a gymnázia. Věž má tvar pětibokého hranolu. Z původní výzdoby věže se zachovala socha sedícího krále, Madony a dvou světic. V roku 1914 se kostel s klášterem dostaly do majetku města, které je dalo k dispozici nově utvořené Univerzitní knihovně. O tři roky později je získala Maďarská královská pokladnice pro regionální muzeum. Od roku 1919 klášter opět slouží Univerzitní knihovně. Na kostele se časem projevily vážné statické nedostatky a proto byl pro veřejnost na dlouhé roky uzavřen. Pro veřejnost byl otevřen až roku 1943. Klášter byl rekonstruován v roce 2002 a v letech 2005-2007. V současnosti je kostel v užívání státu a pro svou vynikající akustiku slouží jako koncertní síň. Prostory přilehlého kláštera jsou stále využívány pro Univerzitní knihovnu. V čase, kdy byla klášterní budova využívána jako škola, studovalo zde několik význačných osobností, např. maďarský hudební skladatel Béla Bartók..
O významu řehole svědčí fakt, že její členky požívaly ochranu uherských panovníků. Klarisky ihned po získání zničené klášterní budovy začaly stavbu opravovat. Současně začaly s výstavbou kostela zasvěceného Povýšení Svatého Kříže. V druhé polovině 14. stol. došlo k prodloužení lodě o jedno klenbové pole. Byl vystavěn triumfální oblouk a presbyterium. Okolo roku 1370 bylo přistoupeno k zaklenutí lodě křížovou klenbou. Do následujícího století se protáhla výstavba architektonicky nejhodnotnější části kostela, její věže. Nebyla však postavena od základů, ale přistavěli ji na zpevněné pilíře jihozápadního nároží chrámové lodě. Nejen svým tvarem v podobě pětibokého hranolu byla unikátem. To bylo pro gotické stavební umění velmi řídké. I výtvarným ztvárněním představuje věž klenot uvedeného slohu v dějinách architektury na Slovensku. Jednou z nejvzácnějších obyvatelek kláštera byla česká královna - vdova, Žofie Bavorská. Po smrti svého manžela, krále Václava IV. Lucemburského, se roku 1419 uchýlila do prešpurského kláštera klarisek. Pod ochranou svého švagra, uherského krále Zikmunda Lucemburského, tu žila až do své smrti v září 1425. Pochovaná je v nedaleké katedrále sv. Martina. Řád klarisek v bývalých Uhrách působil téměř pět set let. Roku 1782 byl na základě dekretu císaře Josefa II. zrušen klášter i kostel..