© Luděk Vláčil 07/2025
V hlavním městě Slovenské republiky Bratislavě (německy Pressburg, maďarsky Pozsony, do roku 1919 slovensky Prešporok či Prešporek, do roku 1919 česky Prešpurk), ležícím v jihozápadní části země, se nachází množství historických památek. Město se rozkládá na obou březích řeky Dunaje, při hranici s Rakouskem a Maďarskem, a v současnosti zde žije přibližně 479 tisíc obyvatel.
Hlavní dominantou města je Bratislavský hrad, přičemž většina památek se soustřeďuje v historickém jádru. Ve městě se nachází, případně se zde v minulosti nacházelo, mnoho sakrálních staveb. Jedním z téměř zaniklých objektů je gotický karner (hřbitovní kaple s kostnicí) svatého Jakuba s románskou kostnicí, nacházející se na Náměstí SNP. Nad dochovanými základy se dnes nachází provizorní prosklený přístřešek s informační tabulí. V bezprostřední blízkosti kaple jsou v dlažbě vyznačeny základy zaniklého románského kostela svatého Vavřince.
Románská rotunda sv. Vavřince: Jednalo se o jednoduchou centrální stavbu s kruhovou lodí o vnějším průměru přibližně 8,3 m. Tloušťka obvodového zdiva dosahovala asi 1 m. ...Na základě srovnávacích analogií odborníci předpokládají existenci východní apsidy, která však dosud nebyla archeologicky doložena. Románský karner sv. Jakuba: Karner měl podobu dvoupodlažní centrální stavby s východní polokruhovou apsidou. Celková délka objektu v exteriéru činila 11,4 m. Kruhová loď měla vnější průměr 8,3 m, šířka apsidy dosahovala 6,4 m. Kamenné základové zdivo spodní kostnice bylo uloženo v hloubce přibližně 6,6 m pod úrovní dnešního terénu. Prostor kostnice byl vysoký minimálně 4 m, zatímco podlaha horní kaple se nacházela asi 1,5 m nad úrovní tehdejšího terénu. Gotický karner sv. Jakuba: Jednalo se o stavbu s téměř čtvercovou lodí a polygonálně zakončeným východním presbytářem. Podzemní románská kostnice nadále plnila svou původní funkci. Před zahájením výstavby došlo ke zvýšení úrovně terénu a zároveň k novému zaklenutí podzemního prostoru valenou klenbou pod celou lodí. Stavba byla provedena z kamene s opracovanými kamennými články z bílého vápence. Jsou doloženy nástěnné malby. Loď měla vnitřní rozměry 6,6 × 5,58 m, presbytář pak 3,65 × 3,25 m. Exteriér objektu byl opatřen soklem o výšce 50–80 cm, který byl lemován profilovanou římsou..
Na přelomu 11. a 12. století vznikla v prostoru Osady sv. ...Vavřince (dnešní Náměstí SNP) raně románská rotunda, která byla s největší pravděpodobností zasvěcena sv. Vavřinci. Její pozůstatky byly odkryty při archeologickém výzkumu v roce 1994 v hloubce 350–400 cm pod úrovní současného terénu; samotné základy stavby se nacházely až v hloubce přibližně 440 cm. Jednalo se o jednoduchou centrální stavbu s kruhovou lodí o vnějším průměru asi 8,3 metru. Tloušťka zdiva dosahovala přibližně 1 metru. Archeologickým výzkumem byla odkryta severovýchodní část základového i nadzákladového zdiva. Odborníci předpokládají existenci východní apsidy, ta však dosud nebyla archeologicky prokázána. Rotunda sloužila jako farní kostel až do počátku 13. století. Poté byla zbořena a nahrazena románským karnerem zasvěceným sv. Jakubovi. Původní patrocinium sv. Vavřince převzal nově postavený kostel, který vznikl v těsné blízkosti lokality rotundy a sloužil potřebám rozrůstající se farnosti. Románský karner sv. Jakuba sloužil k ukládání kostí ze starších hrobů hřbitova, který se rozkládal kolem původní rotundy a později také kolem kostela sv. Vavřince. Karner měl podobu dvoupodlažní centrální stavby s východní polokruhovou apsidou. Stavba dosahovala v exteriéru celkové délky 11,4 m. Kruhová loď měla vnější průměr 8,3 m a šířka apsidy činila 6,4 m. Základové kamenné zdivo spodní kostnice bylo uloženo v hloubce přibližně 6,6 m pod úrovní dnešního terénu. Prostor kostnice byl vysoký minimálně 4 m, zatímco podlaha horní kaple se nacházela asi 1,5 m nad úrovní tehdejšího terénu. Karner v této podobě existoval až do období vrcholné gotiky, kdy byla jeho nadzemní část zbořena (pravděpodobně v první polovině 15. století, případně již kolem roku 1400) a nahrazena novou gotickou stavbou s téměř čtvercovou lodí a polygonálně zakončeným východním presbytářem. Podzemní románská kostnice však nadále plnila svou původní funkci. Před výstavbou objektu došlo ke zvýšení úrovně terénu a zároveň byl podzemní prostor nově zaklenut valenou klenbou pod celou lodí. Z roku 1422 pochází nejstarší dochovaná písemná zmínka o správci Kaple sv. Jakuba na hřbitově sv. Vavřince mučedníka, jímž byl tehdy Kristián Mikuláš z Rožňavy. Pravděpodobně první písemná zmínka vztahující se ke karneru pochází z roku 1436. Archeologický výzkum potvrdil mimořádnou výzdobnou úroveň této stavby, doloženou opracovanými kamennými články z bílého vápence i fragmenty nástěnných maleb. Loď měla vnitřní rozměry 6,6 × 5,58 m, presbytář pak 3,65 × 3,25 m. Exteriér stavby byl opatřen soklem o výšce 50–80 cm, lemovaným profilovanou římsou. Karner existoval přibližně jedno století. Na jaře roku 1529 byl v souvislosti s tureckou hrozbou spolu se sousedním kostelem sv. Vavřince zbořen, aby nemohl být osmanskými vojsky využit jako opěrný bod při útoku nebo obléhání Bratislavy. Obě stavby se totiž nacházely mimo městské hradby. Podzemní část karneru však nadále sloužila svému původnímu účelu. Při archeologickém výzkumu prováděném v 90. letech 20. století byly odkryty severní a západní stěny zaniklého karneru a přibližně polovina presbytáře na severní straně. V současnosti je pod provizorním přístřeškem patrný téměř celý půdorys lodi, přičemž severní a západní část je viditelná i z vnější strany, včetně zdobené soklové římsy a opěrných pilířů z první gotické stavební fáze..
|
Přihlášení |
