Severní průčelí
© Luděk Vláčil 05/2016
Objekt tvoří čtyřkřídlá dvoupodlažní budova s centrálním nádvořím se zaoblením v rozích. Hlavní fasáda je klasicistická, z níž mírně vystupuje rizalit s trojúhelníkovým tympanonem, před nímž je balkón postavený na čtyřech ocelových sloupech. Z pravidelného půdorysu zámku na východním křídle výrazně vystupuje původně renesanční kaple z roku 1677, což dokládá letopočet pod lunetovou klenbou kapličky. Ve spodní části zámku jsou místnosti zaklenuté pruskými klenbami, zatímco v horní části jsou plochostropé.
První zmínka o vsi (někdy se uvádí též jako první zmínka o hradě), jež se původně nazývala Eberhard, pochází z roku 1209. Hrad chráněný vodním příkopem vznikl pravděpodobně ve 14. století. V roce 1412 se uvádí, že hrad měl tři věže a několik budov. Malinovské panství patřilo knížatům z Pezinku a Svatého Jura. Od konce 15. století se rozdělilo na část eberhardskou (malinovskou) a svatojurskou. V 17. století získal hrad s panstvím uherský primas, arcibiskup Juraj Pohronec-Slepčiansky, někdy též Juraj Selepčéni (1595 - 1685), jedna z nejvýraznějších osobností Uherska své doby, který nechal v letech 1677-1680 hrad přestavět na renesanční kaštěl (typ zámku). Renesanční stavba byla, stejně jako původní hrad, chráněna vodním příkopem, jehož náznaky se dochovaly dodnes. Při přestavbě byla v zámku vybudována také renesanční kaple. Kolem zámku vznikl pravděpodobně v 18. století rozsáhlý park. V 19. století Eberhard… číst dále
|
Přihlášení |
