kostel svatého Kříže
© Luděk Vláčil 07/2025
Devín (česky Děvín, maďarsky Devény, německy Theben) je městskou částí Bratislavy, rozkládající se při soutoku řek Moravy a Dunaje u slovensko-rakouské státní hranice. Nejvýznamnější památkou a dominantou obce je hrad Devín. Nejvýznamnější sakrální stavbou je goticko-barokní římskokatolický kostel sv. Kříže. Chrám je přístupný v době bohoslužeb, jež se konají v pondělí, středu a pátek v 19:00 hodin, ve čtvrtek v 7:00, v sobotu v 8:00 a v neděli v 9:30. Před kostelem stojí socha Immaculata, kamenná socha zobrazující Ježíše Krista, velkomoravský kníže Rostislav a sousoší sv. Cyrila a Metoděje. U kostela stojí fara.
Kostel je trojlodní stavbou s představěnou věží v ose průčelí. Jižní loď má dvě stavební části; v novější se zachovala původní křížová klenba; interiér jižní lodi osvětlují čtyři gotická okna. ...Severní loď s polygonálním uzávěrem si dodnes zachovala původní gotický vzhled. K presbytáři přiléhají z obou stran sakristie; severní (starší) je zaklenuta valenou klenbou. Představěná vysoká čtyřhranná věž má dvojitou cibulovou střechu. Fasády věže jsou horizontálně členěny římsami na tři patra. V rozeklaném tympanonu nad hlavním portálem stojí na podstavcích kamenné plastiky svatého Františka, Panny Marie a svatého Floriána. V kostele se zachovala spodní část monumentálního reliéfu Nanebevzetí Panny Marie, který byl pravděpodobně ve středu raně barokního oltáře. Hlavní oltář pochází z 19. století. Boční oltáře sv. Rodiny a Piety tvoří sloupové architektury s ústředním oltářním obrazem. Mariánské boční oltáře připomínají staré patrocínium Panny Marie..
Raně gotický kostel Panny Marie byl postaven na místě velkomoravského pohřebiště někdy ve 30. až 40. letech 13. století. ...Jednalo se o poměrně velkou reprezentativní jednolodní stavbu v celém rozsahu dnešní hlavní lodi s kratší kvadratickou svatyní. Zdi lodi se zachovaly do přibližně dvoutřetinové výšky, boční stěny svatyně v celé své původní výšce. Při útoku vojsk českého krále Přemysla Otakara II. v 70. letech 13. století byl kostel vážně poškozen. Při obnově prošel chrám výraznou přestavbou, při níž prodloužili svatyni východním směrem do podoby polygonu a zaklenuli ji těžkou žebrovou klenbou opřenou o mohutné postranní pilíře zachované v základech. K severní straně svatyně byla přistavěna obdélníková sakristie zaklenutá valenou klenbou. Ve 14. století vznikla jižní kaple s podzemní kryptou s kamennou valenou klenbou. Kaple byla zaklenuta křížovými žebrovými klenbami, z nichž se zachovalo se jen novější západní pole. Ve druhé čtvrtině 15. století vznikla severní boční loď s kaplí. Kaple byla propojena s hlavní lodí lomenými arkádovými oblouky. Ve druhé třetině 16. století proběhla oprava v renesančním stylu, kterou si vyžádalo vypálení kostela tureckými vojsky. V 70. letech 17. století byl kostel Panny Marie barokně upraven. Byla přestavěna věž, hlavní loď a svatyně dostaly valené klenby se styčnými hřebínkovými výsečemi. V interiéru byly znovu otevřeny arkádové oblouky do bočních lodí. V západní části lodi byla vybudována nová tribuna. K jižní straně svatyně byla přistavěna nová sakristie. V letech 1788 - 1789 proběhla reprezentativní úprava svatyně s novou valenou klenbou, ornamentální výmalbou stěn. Nakonec byl postaven nový hlavní oltář související se změnou patrocinia na dnešní sv. Kříže. Ústředním motivem je plastika Ukřižovaného Krista, která zřejmě vznikla v dílně sochaře F. X. Messerschmidta. V roce 1785 na devínské faře Anton Bernolák napsal dílo Nova Bibliotheca Theologica Selecta. V letech 1863, 1937 a 1949 - 1950 byl kostel opravován. Velká obnova se uskutečnila v 70. a 80. letech 20. století, kdy proběhl také archeologický i architektonický výzkum. Výzkum v letech 2015 – 2017 objasnil nejstarší dějiny kostela. Při systematickém výzkumu kostela byly objeveny dva velké kamenné svorníky, kamenný epitaf s jednoramenným křížem a dvěma kalichy ze 14. století i umělecky hodnotný gotický reliéf s výjevem z Olivetské hory po Poslední večeři..
|
Přihlášení |
