Devín

Předhradí je ohrazené hradbou se třemi branami. Ihned za vstupem po pravé straně je krytý pavilon obsahující pozůstatky antické budovy. Snad nejstarší sakrální stavby na Slovensku. Poté můžeme vidět ve spodní části různé pozůstatky objektů osady z doby před výstavbou hradu a pomocných objektů z pozdější doby jako např. strážnice. Na hřebenu kopce před dolním hradem jsou základy kostela z 9. století a jeho pozdějšího nástupce. Přes most procházíme přes příkop do dolního hradu. Po levé ruce máme zbytky renesančního paláce s výstavními prostory v suterénu. Na protilehlé straně jsou zbytky hospodářských budov z 17. a 18. století. Pokud přejdeme nádvoří dolního hradu směrem k Dunaji, před námi jsou ruiny paláce pánů z Gary. V ploše dláždění nádvoří jsou znázorněny zbytky římských staveb a je zde hradní studna. Dolní a horní hrad jsou odděleny příkopem, přes nějž vede dřevěný most. Horní hrad je postaven na vápencové skále. Tato skála je pozůstatkem útesu třetihorního moře. Je značně erodovaná a obsahuje různé dutiny, z nichž některé jsou propojeny se sklepy horního hradu. Zde je umístěna expozice o dějinách hradu. Pozůstatky horního hradu jsou upraveny jako vyhlídková plošina, z nichž je možno přehlédnout široké okolí. Pokud projdete parkoviště pod hradem až pod hradní skálu, naleznete pozůstatky jižní brány. Pokud obejdete hradní skálu podél Dunaje, zjeví se tzv. Panenské věžičky nebo slovensky "Mníšky"..

Archeologické nálezy dokládají, že vrch byl využíván nejen jako sídlo, ale i jako kultovní centrum. V 1. až 4. století, v období expanze římského císařství, zde byla římská vojenská stanice, která byla opěrným bodem v barbariku a současně také jedním ze strážních míst nedalekého města Carnuntum, hlavního města provincie Horní Panonie. V době Římanů zde byly vybudovány zděné stavby, jejichž pozůstatky se zachovaly dodnes. Po odchodu Římanů se zde vystřídalo několik kultur. Od 7. do 9. století se zde usidlují Slované. Největšího rozkvětu se dočkalo osídlení v 9. stol., kdy zde bylo opevněné hradiště s velkým kostelem a hřbitovem. Předpokládá se z nálezů, že v této době zde bylo pravděpodobně i sídlo knížecí družiny. Zpráva o velkolepém hradě "Dowina" z roku 864, uváděná v letopisech v klášteře ve Fuldě, tak bývá ztotožňována s hradištěm na Devíně. Po rozpadu Velké Moravy a nájezdech Maďarů dochází v 10. až 13. století k úpadku osady. Na začátku 13. stol. vzniká v místě horního hradu raně středověký královský hrad sloužící především jako pohraniční pevnost. Významně rozšířen a přestavěn byl za pánů z Gary, v jejichž vlastnictví byl v letech 1414–1460. Poté patřil pánům ze Svatého Jura a Pezinka. V letech 1527 až 1605 pak rodině Báthory, kteří provedli další úpravy a rozšíření hradu, zejména dolního. Roku 1616 rozsáhlý hrad dobyli nespokojení poddaní a v r. 1620 vojsko Gabriela Bethlena, které zde setrvalo 2 roky. Vzhledem k problémům s hradem daroval císař r. 1635 hrad rodině Pálffy z Erdödu, která ho vlastnila až do 20.stol. Za jejich vlády však hrad sloužil jen správě panství a hospodářským účelům a byl udržován jen minimálně. V roce 1809 zchátralý hrad obsadilo napoleonské vojsko, které ho vyhodilo do povětří. Od té doby je hrad zříceninou. Další poškození hradu přineslo vybudování pomníku knížete Arpáda k výročí svatoštěpánského milénia na konci 19. stol. Tehdy byla srovnána a zabetonována plocha horního hradu. Po změně politické situace za první republiky byl tento pomník odstraněn výbušninou, čímž došlo opět k poškození zříceniny. Od konce 60. let 20. stol. probíhá na hradě archeologický průzkum a zřícenina byla zajištěna. Hrad nyní náleží Muzeu města Bratislavy a je zpřístupněn veřejnosti. Od r. 1961 je hrad národní kulturní památkou..

Většinou procházíte ruiny pod širým nebem. Jednotlivé objekty jsou opatřeny informačními tabulemi. V areálu hradu jsou 3 vnitřní expozice, kde se lze v případě nepřízně počasí ukrýt. Přímo za branou je krytý pavilon s pozůstatky antické stavby. Pod horním hradem ve skalisku jsou zpřístupněny podzemní prostory se stálou expozicí s názvem "Stavební vývoj hradu Devín", obsahující popis historie hradu a archeologické nálezy. Ve sklepních prostorách renesančního paláce bývají sezónní výstavy. Za zmínku stojí, že je zde i návštěvnické WC..