kostel sv. Štěpána krále

Rozměry kostela byly asi 15 x 9 m. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1209, tedy z doby, kdy zde již kostel stál. Ve 14. století byla románská stavba přestavěna v gotickém slohu a dostala současné presbyterium, které přímo navazuje na zdi lodě. Z roku 1562 se dochovala první zmínka o bernolákovském faráři Casparusovi. Od poloviny 17. století jsou již známa jména všech farářů. Další úpravy kostela byly provedeny v 17. století, zřejmě kvůli špatnému stavu objektu, protože v roce 1634 se uvádí, že je zpustlý a hrozí mu zřícení. V té době byla patrně k severní straně přistavěna sakristie. V pozdně barokním slohu byl kostel přestavěn v 1. polovině 18. století. Na úroveň presbytáře byla zvýšena obvodová zeď lodě, která byla nově zaklenuta. V té době byla také přistavěna nová věž a severní kaple. V letech 1787–1791 zde jako farář působil slovenský národní obrozenec, šlechtic a kněz Anton Bernolák, jenž jako první kodifikoval formu spisovné slovenštiny, která je později podle něj i nazývána. V 19. století byl upraven krov kostela a v rámci toho i zvýšen západní štít lodě. Poslední významná úprava se udála počátkem 50. let 20. století, kdy byla zbořena sakristie na severní straně a nahrazena podlouhlou přístavbou. Na jižní straně byla postavena nová sakristie a kaple Božího hrobu. Stavba byla také nově omítnuta. Přestavěný kostel byl vysvěcen 6. listopadu 1955. Menší úpravy byly provedeny ještě v následujících letech. V roce 1996 byla vyměněna střešní krytina a později znovu na přelomu 20. a 21. století. V letech 1987 a 2004 byly provedeny archeologické průzkumy, které odhalily zbytky románského zdiva s okny..