© Luděk Vláčil 05/2016
Obec Ivanka pri Dunaji se nachází na jihozápadním Slovensku v Bratislavském kraji v okrese Senec. Jednou z nejznámějších památek obce je zdejší zámek nacházející se v centru na náměstí Padlých hrdinů. Zámek s parkem a přilehlými objekty je ve vlastnictví řádu jezuitů. Areál je národní kulturní památkou a oficiálně je veřejnosti nepřístupný, ale brána je otevřena a místní parkem běžně prochází. Před zámkem je pamětní tabulka, která připomíná návštěvu Ľudovíta Štúra v r. 1855.
Nedaleko zámku stojí další významná památka obce, kterou je kostel sv. Jana Křtitele, jenž měl být postaven v době výstavby zámku. Nedaleko obce je památník M. R. Štefánika. Právě na toto místo se měl za nevyjasněných okolností zřítit se svým letounem Caproni Ca-33. V blízké obci Bernolákovo se nachází zřícenina hradu Čeklís a v současnosti rekonstruovaný zámek.
První zmínka o vsi pochází z roku 1209. V roce 1324 se ves uvádí jako Terra Iwan a v roce 1553 pod názvem Iwáni. V té době ji vlastnil Gašpar Šerédy. ...Jako další majitel se uvádí Leopold Amande, za něj byla v roce 1640 vystavěna zemanská kúria (sídlo drobné šlechty). Na jejím místě nechal v 2. polovině 18. století (někdy po r. 1763) významný muž uherského dvora Anton I. Grassalkovič, který byl rádcem Marie Terezie, vybudovat renesanční kaštěl (slovensky kaštieľ - jeden z typů šlechtických sídel na Slovensku u nás označovaný jako zámek [popřípadě tvrz]). V té době se nedaleko rozkládaly hluboké dubové lesy a zámek původně sloužil jako lovecký, ale konaly se zde také významné slavnosti. Rod Grasalkovičů zámek vlastnil až do roku 1841, kdy Antonem III. vymřela tato rodová větev po meči. Poté byl jejich majetek vydražen a zámek koupil srbský kníže Michal Obrenovič, který jej daroval své ženě, uherské šlechtičně Júlii Huňadyové, s níž se oženil v roce 1853. Obrenovič byl důvěrným přítelem Ľudovíta Štúra (jeden z hlavních aktérů Slovenského povstání v letech 1848-1849), který jej zde také v roce 1855 navštívil. V roce 1856 postihl Ivanku požár, po kterém byl zámek přestavěn do současné novogoticko-secesní podoby. Byla zbořena jihozápadní část zámku a na jejím místě vznikla věž sloužící jako vodojem. V 18.-19. století zámek obklopovala francouzská zahrada a park s množstvím soch, altánů a fontán. V roce 1942 se vlastníkem zámku stalo Tovaryšstvo Ježíšovo (Jezuitský řád). Jezuité v něm zřídili internát pro studenty svého bratrského gymnázia. Po 2. světové válce sloužil Ústavu experimentální fytopatologie a entomologie SAV. Po restituci v roce 1989 byl navrácen řádu jezuitů. V roce 2001 byl zrekonstruován a v současnosti je sídlem dvou jezuitských institucí..
|
Přihlášení |
