Kressenbrunn

památník bitvy (nyní Groissenbrunn)
Název bitvy připomíná památník odhalený u příležitosti jejího 750. výročí v r. 2010. Památník se nachází na východním okraji rakouské obce Groißenbrunn (dříve Kressenbrunn) nedaleko hlavní cesty (Schloßhofer Straße). Autorem výtvarného návrhu pamětní tabule je Vladislav Plekanec.
Kressenbrunn
Groissenbrunn-památník
© Miloš Šťastný 08/2022
Bitva u Kressenbrunnu, k níž došlo 12. července 1260, byla nejslavnějším vítězstvím českého krále Přemysla Otakara II. tehdy nad uherským králem Bélou IV. Někdejší Kressenbrunn se nyní nazývá Groissenbrunn a leží na rakouském území asi 5 km západně od bratislavské městské části Devínska Nová Ves a řeky Dunaje. Bitvu dnes připomíná kamenný památník na východním okraji obce Groissenbrunn, vybudovaný r. 2010.
Jiří Špaček, 15.4. 2023
popis

Název bitvy připomíná památník odhalený u příležitosti jejího 750. výročí v roce 2010. Památník se nachází na východním okraji obce Groißenbrunn nedaleko hlavní cesty (Schloßhofer Straße). Autorem výtvarného návrhu pamětní tabule je Vladislav Plekanec. Stále živým památníkem bitvy je město Marchegg, založené bezprostředně po bitvě, ještě v r. 1260. Zachovala se originální listina, ve které Přemysl Otakar II. přenechává město Marchegg, jež založil a obdařil titulem královského města se všemi právy a výsadami, a v něm kostel sv. Markéty řádu Johanitů pravděpodobně jako náhradu za jejich finanční pomoc při křížové výpravě.

Jiří Špaček, 16.4. 2023
(s využitím informací různých webových stránek)

historie

Bitva u Kressenbrunnu (pojmenovaná podle dnešní obce Groissenbrunn v Dolních Rakousku, 15 km severozápadně od Bratislavy), se odehrála na místě dnešního města Marchegg-Stadt na svátek sv. Markéty Antiochijské 12. července 1260 mezi vojsky českého krále Přemysla II. Otakara a jeho bratrance uherského krále Bély IV. Důvodem pro toto střetnutí byl dlouhodobý spor obou panovníků o nadvládu ve Štýrsku a Rakousích. Přemysl na Štýrsko měl nárok z titulu Privilegia minus, tzn. dědictví své manželky Markéty Babenberské, nástupkyni po jejím zemřelém bratru Fridrichovi II. Béla si dělal nárok na základě mírové smlouvy s Přemyslem Otakarem II., uzavřené v roku 1254 po vpádech Uhrů na Moravu. Po smrti posledního rakouského a štýrského vévody z rodu Babenberků Fridricha II. v r. 1246 vznikla ohledně nástupnictví složitá situace. Tzv. privilegium minus potvrzovalo i ženám z rodu Babenberků právo na tato území, přičemž z jejich…  číst dále

Jiří Špaček, 16.4. 2023
(s využitím informací různých webových stránek)

Komentáře

Základní informace místa
ID místa: 16243
Typ místa: pomník, památník
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 16.4.2023
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace
reklama