© Pavel Semple 10/2012
Hrad stál na 30 m vysoké vápencové skále nad pravým břehem Dunaje. Řeka jej chránila na západní straně. Na opačné jihovýchodní straně je ale skála přímo pod severním svahem kopce Braunsberg. Poloha byla tedy pro hrad silně nevýhodná. Na této straně byl chráněn hlubokou proláklinou. Vrchol skaliska mohla zaujímat pravoúhlá věž, patrně obytný donjon. Zbytek vrcholové partie skály uzavírala na severní a východní straně dosud z velké části dochovalá hradba ze 12. stol. Na východní straně ji zesilovalo nejméně šest opěrných pilířů, z nich čtyři jsou dosud patrné. Líce hradby byly vyzděny z kamenných kvádrů dovezených ze zřícenin nedalekého římského města Carnuntum. Po zániku hradu byly z velké části znovu rozebrány na stavby v okolí. Ve vysokém severním fragmentu hradby je patrné klasové zdivo (opus spicatum). Západní stranu hradního jádra chránila svislá skalní stěna. Jádro hradu mělo na délku přibližně 50 m. Donjon stál v severní části. Na nižší jižní… číst dále
Využití strategicky významné hradní skály v dobách před vznikem hradu není archeologicky doloženo. Hrad Röthelstein, známý také jako Rottenstein, je poprvé zmiňován v roce 1180. Vznikl ke kontrole říčního provozu na Dunaji u hranice Rakouského vévodství s Uherskem. Na uherské straně hranice plnil tuto roli hrad Devín. Prvními známými držiteli hradu byli Ulrich, Heinrich a Irnfried z Röthelsteinu, manové mocného rodu Vohburků. Dalším známým členem rodu pánů z Röthelsteinu byl Irnfriedův syn Liutwin, kanovník kláštera v Klosterneuburgu. V letech 1188 a 1209 jsou zmiňováni dva odlišní Heinrichové z Röthelsteinu. Majitelé hradu v té době vlastnili také věž Götzenturm v Hainburgu. Dalším majitelem byl Ulrich Stuchs z Röthelsteinu. V roce 1285 byl hrad v přídomku Oty II. z Haslau. Sňatkem vdovy po Otovi III. přešel do rukou Wolfgera z Dachsbergu. Ulrich z Dachsbergu jej v roce 1318 prodal… číst dále
|
Přihlášení |
