© Luděk Vláčil 05/2016
Pozůstatky hradu Čeklís se nachází na západním okraji vsi Bernolákovo přibližně 15 km severovýchodně od centra Bratislavy. Jen pár metrů jihovýchodně od hradu stojí kostel sv. Štěpána s románskou lodí. Na opačné straně, severně od hradu, stojí dnes zdevastovaný barokní zámek (kaštiel).
Hrad byl postaven na terénním zlomu vyvýšeného terénu nad tokem Černé vody. Právě na tomto zlomu se v jihozápadní části hradního areálu zachoval 32 m dlouhý úsek přímé obvodové hradby o síle 1,9 m. V této hradbě je patrný valeně klenutý oblouk o rozpětí téměř 5 m. ...Tento oblouk je mnohdy mylně pokládán za bránu do hradu, jedná se ale o odlehčovací oblouk zdiva. V západní části dispozice je patrné pravoúhlé nároží hradu s jednou místností. Východní zeď této místnosti je dnes spolu s výše uvedenou hradbou dalším výrazným fragmentem hradu. Na začátku 20 století byla v areálu hradu postavena dnes již také zpustlá vodárenská věž. Její stavitelé chtěli její podobu sladit s hradem, proto jí dali gotizující prvky. Věž stojí na pahorku, který byl navršen asi teprve v rámci její výstavby. Většina hradního areálu je tak pohřbená pod tímto pahorkem. V roce 2010 byl v severozápadní části dispozice proveden archeologický výzkum. Výkop se zakousl hluboko do pahorku vodárenské věže a odhalil severní zeď výše uvedené západní místnosti spolu se základy zdi, která vede dál na sever. Tento výkop je stále odhalený (rok 2013) a obohacuje tak pro návštěvníka hodnotu hradních zřícenin. Hrad byl na severozápadní, severovýchodní a jihovýchodní straně oddělen od okolního terénu příkopem. Ten ale dnes není patrný..
Historie hraduPoprvé je zmiňován roku 1304, kdy jej Abraham Rufus z přinucení postoupil Matúši Čákovi Trenčianskému. Po Matúšově smrti v roce 1321 byl hrad vrácen Abrahamovu synovi Petrovi. Na konci 14. stol zde sídlil Mikuláš z Čeklíse. V roce 1392 směnila Mikulášova dcera Zuzana hrad a panství s králem za Oponice. Král Zikmund jej o rok později doživotně postoupil Karlovi Krbavskému, ale od roku 1424 jej opět zastavoval. Od roku 1431 držel hrad Štěpán z Rozhanovců a po něm jeho následovníci. V polovině 15. století se Rozhanovští přeli o panství s pány ze sv. Jura a Pezinku. Tyto spory byly ukončeny roku 1457 a obě strany se dohodly na zbourání vnějšího opevnění hradu. Spory však pokračovaly a hrad byl roku 1468 dvakrát obležen. K zániku hradu došlo asi koncem 15. století po připojení panství k Šintavě. Hrad pak již nebyl dále potřebný a v roce 1511 je již uváděn jako pustý. Samostatné panství bylo obnoveno až v 17. století, kdy si Esterházyové postavili poblíž hradních zřícenin honosný zámek. Na začátku 20. století byla v areálu hradu postavena dnes již také zpustlá vodárenská věž.
|
Přihlášení |
