Kostel od jihozápadu
Jeřáby staví repliky domů v okolí.
© Ivan Grisa, 05/2005
Mariánský kostel v Drážďanech je mohutná centrální stavba s prakticky čtvercovou lodí, uzavřenou apsidou, orientovanou k východu. Všechna čtyři nároží lodi tvoří věžice, jedna slouží jako hodinová. Stavba vrcholí trojitou kopulí: spodní vytváří strop lodi (36,65 m nad podlahou), prostřední odlehčuje stavbu a nese přístupovou spirálovou rampu na vrchol stavby. Vrchní kopule je masivní stavba z pískovcových kvádrů o velikém vzepětí, podle svého tvaru nazývaná Kamenný zvon (Steinerne Glocke), kterou zakončuje vysoká lucerna (celková výška včetně kříže 91,23 m). Vnitřní prostor lodi pročleňuje pět úrovní tribun, které ve stavbě nevelkého půdorysu (50 x 42 m) poskytovaly původně téměř 3000 míst k sezení (dnes celkem 1818). Vnitřní zařízení je většinou replikou původního, poměrně velká část se zachovala z hlavního oltáře. Z našeho pohledu netypické je soustředění kazatelny, hlavního oltáře a varhan nad sebe do prostoru presbytáře, dané… číst dále
První zmínka o mariánském kostele v novější části středověkých Drážďan pochází z roku 1240. Jednalo se o románskou basiliku z doby kolem roku 1150, která snad nahradila dřevěný kostel, postavený na přelomu 10. a 11. století pro christianisaci zdejšího slovanského kmene Nisanů. Románský kostel nahradil v 15. století pozdně gotický halový plochostropý kostel o rozměrech 25,5 x 23 m. V něm se konala poslední bohoslužba 9. 2. 1727, kdy už se východně od něj stavěl nový barokní chrám. Jeho základní kámen byl položen 26. 8. 1726. Stavěl se podle projektu Georga Bähra, nejvýznamnějšího architekta saského protestantského baroka. Obec ho stavěla pro uspokojení potřeb stále rostoucího počtu obyvatel, ale i jako okázalou manifestaci věrnosti tradičnímu luterství v době, kdy se kurfiřt Friedrich August I. kvůli získání polského trůnu obrátil ke katolictví. Architekt se konce svého díla nedožil: roku 1738 se zřítil z lešení do interiéru… číst dále
|
Přihlášení |
