Věrná replika zámku, který stával v zatopené obci Parížovce, postavená v Muzeu liptovské vesnice v Pribylině. Budova zámku je přesnou kopií původní budovy s množstvím použitých originálních architektonických článků a s původním mobiliářem.
Kastel v Parížovcích, vlastně venkovský zámek, je nejzachovalejším zemanským sídlem slovenské oblasti Liptov. Od poloviny 14. století byly Parížovce zemanskou osadou rodiny Parisa a jeho dědiců, kteří si ve vsi postavili své rodové sídlo. Z důvodu výstavby vodní nádrže Liptovská Mara byl zámek v 70. letech 20. století přesně zdokumentován, proveden stavebně historický a archeologický výzkum a veškeré důležité architektonické kamenné články a mobiliář přeneseny do Pribyliny, kde začala být stavěna přesná kopie zámku v Muzeu liptovské vesnice (Muzeum liptovskej dediny), kterou je dnes možno spatřit či případně navštívit v pribylinském skanzenu. Původní renesanční zámek posléze i s obcí zatopily vody přehrady Liptovská Mara. I přes nenahraditelnou ztrátu cenného architektonického díla může být kastel Parížovce dáván za příklad péče a starosti o jedinečné stavby kolem nás, dokládající naší historii. Zámek tvoří obdélná patrová stavba zakrytá vysokou šindelovou valbovou střechou. Původní stavba gotické tvrze je od zbytku stavby zámku zvýrazněná fasádním kvádrováním a nárožní bosáží (podobně v interiéru ji lze rozeznat jinou výškou podlah). Z čelní strany asymetricky vystupuje čtvercový rizalit jehož arkádovým otevřeným přízemím se vstupovalo pozdně gotickým portálem do samotné budovy zámku. Většina oken je lemována originálními či kopiemi originálních pozdně gotických a renesančních ostění, stejně jako dveřní otvory v interiérech. Zajímavostí je i kopie dřevěného trámového stropu v hlavním sále s originálním hlavním nosným trámem. Až na hlavní sál s trámovým stropem jsou místnosti přízemí i vstupní chodba klenuté, místnosti v patře plochostropé. V interiéru zámku, jež si je možno každou celou hodinu prohlédnout s odborným výkladem průvodce, se nacházejí ukázky bydlení a způsobu života vyšších společenských vrstev obyvatel Liptova…
číst dáleJan P. Štěpánek, 16.9. 2005
Ves Parížovce se v písemných dokumentech z 15. a 16. století psaných latinsky pravidelně vyskytují pod maďarským přídomkem „de Parishaza“ a několikrát i slovenský ekvivalent Pařížovce. Rodovým sídlem rodiny byla rodová kurie (nižší šlechtické sídlo-tvrz), jejíž nejstarší část (gotické jádro) je možné datovat do první třetiny 14. století. V první třetině 15. století byla rozšířena a přestavěna do podoby pozdně gotické vysoké trojprostorové tvrze, která do své hmoty pojmula i původní sídlo. Prostor staré kurie-tvrze byl přestavěn na slavnostní sál, jehož nároží zvýraznili nástěnnou malbou. Tento sál byl vyzdoben síťováním po celé jeho ploše uvnitř i zvenku. Fasády byly členěny nárožním kvádrováním. Dochované architektonické články dosahující vysokých kvalit a hlavně použití motivu havrana s prstenem na větvičce (což byl heraldický znak Matyáše Korbona) nám dovoluje předpokládat, že zámek v Parížovcích byl sídlem knížete Jana…
číst dále
Jan P. Štěpánek, 16.9. 2005