celkový pohled
© Jan P. Štěpánek 09/2005
Kastel v Parížovcích, vlastně venkovský zámek, je nejzachovalejším zemanským sídlem slovenské oblasti Liptov. Od poloviny 14. století byly Parížovce zemanskou osadou rodiny Parisa a jeho dědiců, kteří si ve vsi postavili své rodové sídlo. Z důvodu výstavby vodní nádrže Liptovská Mara byl zámek v 70. letech 20. století přesně zdokumentován, proveden stavebně historický a archeologický výzkum a veškeré důležité architektonické kamenné články a mobiliář přeneseny do Pribyliny, kde začala být stavěna přesná kopie zámku v Muzeu liptovské vesnice (Muzeum liptovskej dediny), kterou je dnes možno spatřit či případně navštívit v pribylinském skanzenu. Původní renesanční zámek posléze i s obcí zatopily vody přehrady Liptovská Mara.
I přes nenahraditelnou ztrátu cenného architektonického díla může být kastel Parížovce dáván za příklad péče a starosti o jedinečné stavby kolem nás, dokládající naší historii.
Zámek tvoří obdélná patrová stavba zakrytá vysokou šindelovou valbovou střechou. Původní stavba gotické tvrze je od zbytku stavby zámku zvýrazněná fasádním kvádrováním a nárožní bosáží (podobně v interiéru ji lze rozeznat jinou výškou podlah). Z čelní strany asymetricky vystupuje čtvercový rizalit jehož arkádovým otevřeným přízemím se vstupovalo pozdně gotickým portálem do samotné budovy zámku. Většina oken je lemována originálními či kopiemi originálních pozdně gotických a renesančních ostění, stejně jako dveřní otvory v interiérech. Zajímavostí je i kopie dřevěného trámového stropu v hlavním sále s originálním hlavním nosným trámem. Až na hlavní sál s trámovým stropem jsou místnosti přízemí i vstupní chodba klenuté, místnosti v patře plochostropé.
V interiéru zámku, jež si je možno každou celou hodinu prohlédnout s odborným výkladem průvodce, se nacházejí ukázky bydlení a způsobu života vyšších společenských vrstev obyvatel Liptova v minulosti a prostory sloužící tématickým výstavám.
Před zámkem je možno si na vlastní kůži vyzkoušet historický pranýř.
Za prohlídku stojí i samotný areál skanzenu s mnoha lidovými stavbami typickými pro oblast Liptova, historická kovárna, stodoly, řemeslnické domy, zemanská kúrie, zvonice či cenný kostel z Liptovské Mary.
Ves Parížovce se v písemných dokumentech z 15. a 16. století psaných latinsky pravidelně vyskytují pod maďarským přídomkem „de Parishaza“ a několikrát i slovenský ekvivalent Pařížovce. ...Rodovým sídlem rodiny byla rodová kurie (nižší šlechtické sídlo-tvrz), jejíž nejstarší část (gotické jádro) je možné datovat do první třetiny 14. století. V první třetině 15. století byla rozšířena a přestavěna do podoby pozdně gotické vysoké trojprostorové tvrze, která do své hmoty pojmula i původní sídlo. Prostor staré kurie-tvrze byl přestavěn na slavnostní sál, jehož nároží zvýraznili nástěnnou malbou. Tento sál byl vyzdoben síťováním po celé jeho ploše uvnitř i zvenku. Fasády byly členěny nárožním kvádrováním. Dochované architektonické články dosahující vysokých kvalit a hlavně použití motivu havrana s prstenem na větvičce (což byl heraldický znak Matyáše Korbona) nám dovoluje předpokládat, že zámek v Parížovcích byl sídlem knížete Jana Korbona, syna krále Matyáše Korbona. V roce 1484 byl parížovský zámek přebudován na pohodlný lovecký zámek. Současnou renesanční podobu získal zámek po poslední větší přestavbě ve druhé polovině 17. století. Velkou ranou do osudu zámku byla výstavba vodní nádrže Liptovská Mara započatá koncem 70. let 20. století. V 70. letech proto započal rozsáhlý zajišťovací a rozsáhlý památkový archeologický, historicko-architektonický, uměleckohistorický a restaurátorský výzkum , který měl za úkol objasnit vývoj tohoto významného liptovského zámku. Úkolem výzkumu bylo současně přesně zdokumentovat stavbu a zajistit a zachránit co největší množství důležitých kamenných článků, nástěnných maleb a inventář zámku, které byly následně přeneseny do nově budovaného Muzea liptovské vesnice v Pribilině. Prvky jež se nepodařilo zachránit byly nahrazeny přesnými kopiemi. Napuštěním přehrady Liptovská Mara zanikla celá obec i se zámkem. Nová historie zámku se začala psát ve druhé polovině 80. let 20. století, kdy byla započata stavba přesné kopie zámku v areálu nově vznikajícího Muzea liptovské vesnice. Současná budova zámku je přesnou kopií původní budovy s množstvím použitých originálních architektonických článků a původním mobiliářem..
|
Přihlášení |
