staroegyptský chrámový komplex

Právě zde je jedinečná možnost spatřit tamní starou kulturu. Chrám v Luxoru je staroegyptský chrámový komplex zasazený do centra tohoto města. Luxorský chrám byl postaven z pískovce. Tento pískovec je označován jako Núbijský pískovec. Byl využíván na stavbu monumentů v celém Horním Egyptě a v dnešní době je používán k restaurátorským pracím. Před vchodem do Luxorského chrámu se nachází pozůstatek aleje sfing, která sloužila jako tříkilometrová procesní cesta mezi Luxorským a chrámem v Karnaku. Alej byla původně lemována stovkami sfing, různými rostlinami a stromy. V dobách Nové říše měly sfingy beraní hlavu, avšak za vlády panovníka 30. dynastie Nachtnebefa byly během restaurátorských prací nahrazeny klasickými druhy s královskými hlavami. Dominantou samotného Luxorského chrámu je čtyřiadvacet metrů vysoký a pětašedesát metrů široký pylon Ramesse II. Za vysokými zdmi pylonu se nachází první sloupové nádvoří, které nechal zbudovat Ramesse II. Na jeho jižní stěně zobrazují reliéfy slavnosti u příležitosti zasvěcení. Zde je k vidění původní podoba pylonu. Slavnostní procesí v čele s jedenácti princi míří k pylonu se dvěma obelisky, šesti kolosy a čtyřmi stožáry s vlajkami. Sloupové nádvoří má rozlohu 50x57 metrů a je obklopeno dvojitou řadou sedmdesáti čtyř sloupů, jež jsou zakončeny hlavicemi v podobě zavřeného papyrového stvolu. Na jižní straně se nachází dalších jedenáct obřích soch, které jsou většinou vytesané ze žuly. Všechny sochy nesou jméno Ramesse II., ačkoliv šest z nich bylo vytvořeno již za vlády Amenhotepa III. Faraon Ramesse II. si je pouze přivlastnil a změnil jméno jejich majitele. Za sloupovým nádvořím pokračuje chrám kolonádou, která měří padesát metrů a vede až ke druhému sloupovému nádvoří patřící Amenhotepovi III. Kolonáda je tvořena čtrnácti sloupy o výšce šestnácti metrů, které nají podobu papyru s otevřenou hlavicí. Druhé sloupové nádvoří o rozměrech 52×46 metrů je obklopeno dvojitou řadou sloupů. Za nádvořím se nachází zastřešený chrám. Po příchodu Římanů začal chrám postupně ztrácet svůj význam. Během středověku se jeho zdivo začalo hroutit. Chrám byl znovu odhalen během vykopávek z let 1884–1960. V roce 1979 byly chrámové soubory v Luxoru, Karnaku a společně s Údolím králů a Údolím královen zapsány na seznam světového dědictví..

Ve starověkém Řecku byl znám jako Théby. Město získalo na své důležitosti na začátku 11. dynastie, kdy se z něj stávalo prosperující město proslulé svojí vysokou životní úrovní a luxusem. Rovněž se stalo centrem vědění, umění, náboženství a politické vlády. Za vlády Mentuhotepa II., který znovu sjednotil Egypt po období První přechodné doby, získala země opět stabilitu a s ní začal růst vlivu tohoto města. Výpravy faraonů Nové říše přinášely Vesetu značné bohatství, čímž se stal jedním z nejbohatších měst tehdejšího známého světa. Veset zůstal až do dob řecké nadvlády náboženským hlavním městem Egypta. Hlavním bohem byl Amon, který byl uctíván společně s jeho manželkou bohyní Mut a jejich synem Chonsem, bohem měsíce. S růstem Vesetu rostl i význam boha Amona, který začal být spojován se slunečním bohem Re, čímž vznikl nový „král bohů“ Amon-Re. Jeho chrám v Karnaku, který se nachází několik kilometrů severně od Luxoru, byl nejdůležitějším chrámem Egypta až do konce antiky. V 7. století před naším letopočtem bylo město napadeno a zničeno asyrským králem Aššurbanipalem, který dosadil na trůn svého syna, libyjského prince Psammetika I. Město bylo v troskách a klesl tak i jeho význam. Přesto ho později navštívil Alexandr Veliký a zúčastnil se zdejších slavností. Luxor zůstal duchovním místem i za nadvlády Římanů, kdy do města přicházeli křesťanští mniši, kteří zakládali kláštery mezi zdejšími starověkými monumenty..