
Pro jižní předměstí byl někdy po polovině 14. století postaven gotický kostel neznámé velikosti a vzhledu. Ve druhé polovině 15. století jej nahradila sálová stavba s vysokým presbytářem a relativně nízkou západní věží, která se celým svým vzhledem hlásí k soudobé stavební produkci v českých zemích. Velmi pozoruhodný je západní portál s bohatou sochařskou výzdobou z doby kolem roku 1480. Nad celým kostelem se dochoval původní pozdně gotický krov. Zvonové patro věže pochází z let 1696–97, její střecha z roku 1735 (původně pouze valba). Kostel původně obklopoval opevněný hřbitov, jehož zbytky byly nalezeny při zemních pracech v okolí roku 1996. Původně byl určen pro oběti moru, zanikl po roce 1840. Zachovaly se z něj náhrobníky, osazené do vnějších stěn kostela.