Revište

Zřícenina hradu, který ještě koncem 18.století sloužil jako ubytovna pro úředníky, stojí nad Revištským Podzámčím, při pohledu od řeky na poměrně výrazném, i když nevysokém kopci nedaleko pravého břehu Hronu. Jeho zbytky však rychle chátrají a bez zabezpečovacích prací se může brzy stát, že po dnes romantické zřícenině zůstane jen místo „kde kdysi stával hrad“.

Přesto, že jádro dnes postupně zarůstá keři a navíc dolní část hradu stíní vyšší stromy, je jeho dispozice slušně čitelná a zbytky hlavních části dostatečně vysoké a tedy i ve vegetačním období dobře viditelné.

Už doba existence hradu, který vznikl v polovině 13.století a zanikl až na konci 18.století, napovídá, že prošel několika stavebními úpravami a především rozšířením. Nejstarší je přirozeně gotické jádro, které představuje původní hrad ze 13.století. Zaujalo nejvyšší místo skalnatého ostrohu, který už svým tvarem předurčil utváření hradu. V čele dispozice, ve tvaru silně protáhlého, směrem k jihovýchodu se rozšiřujícího a zalamovaného obdelníku stála hranolová věž. Byla postavena záměrně nakoso, hranou proti místu předpokládaného útoku od pokračující ostrožny, s důvodem méně ničivého dopadu a odrazu střel. Z této věže se dodnes zachovalo vysoké torzo čelní stěny s navazující obvodovou hradbou, v dolní části s výrazným náznakem zaklenutí. V těchto místech je potřeba upozornit na větší opatrnost nejen při návštěvě celého hradu, protože vyšlapané cestičky vedou místy po okraji prudkého srázu, ale právě u paty této věže se nachází zjevně amatérsky vykopaná šachta, snad vedoucí do nějaké podzemní či zasypané místnosti (kam však šachta skutečně vede nemohl autor článku díky poměru své výšky a rozměrům otvoru do šachty zjistit).

Dalším nebezpečným místem v jádru hradu je částečně zarostlá a proto snadno přehlédnutelná cisterna, sloužící jako zásobárna vody pro obyvatele hradu, vytesaná do skály. Dodnes je naplněna vodou a i když bude jistě z velké části zanešená, její hloubka je mi neznámá. Nachází se při jihozápadní hradbě, asi ve středu dispozice, vedle zbytků hranaté stavby, patrně menší věže z pozdější přestavby.

Ale zpátky k podobě jádra hradu. Na opačném konci než zmiňovaná hranolová věž stál nejspíš dvojprostorový palác, delší stranou orientovaný díky úzkému stavebnímu prostoru směrem k věži. Z něj jsou dobře patrné především vysoké stěny jižního nároží, s několika otvory po oknech. V porostu v místech paláce lze najít ještě na svém místě stojící zbytky ostění, patřící snad jednmu ze vstupních otvorů. Na severovýchodní straně pod místem paláce je vidět zbytek zástavby ve svahu, patřící patrně k pozdějšímu renesančnímu rozšíření. Z této přestavby je, co se týče jádra, nejvýznamnější mohutná okrouhlá bašta, stojící ve východním nároží, dodnes téměř v plné výšce zachovaná, s několika otvory po střílnách. Zabezpečovala vstup do jádra a zárověň splňovala podmínky soudobé dělostřelecké obrany.

Jádro hradu bylo dobře chráněno přírodou, především na severu a východě, kde jsou strmé skály. Od jihovýchodní až po severní stranu byl svah o něco mírnější, což umožnilo při jeho vhodné úpravě a zarovnání při renesančním rozšíření vnik bočního předhradí, ještě přehrazeného příčnou hradbou na dvě části. Z něj se zachovala hradba téměř v plném obvodu. Přesto však podléhá viditelné destrukci a bez zajištění se budu rychle ztrácet. Dobře zachovaná je brána do prvního předhradí, nacházející se jihozápadně pod hranolovou věží jádra, do které ústila přístupová cesta. Na druhé, jihovýchodní straně, kde se zeď opevnění vytrácí stála údajně menší hranolová věžička, dnes však v terénu nepozorovatelná.

Zříceniny hradu určitě stojí za pár minut výstupu z Revištského Podhradí, jen je potřeba dbát větší opatrnosti, jako při návštěvě podobných míst. Návštěvu lze spojit i s asi 15 km vzdáleným hradem Šášov, spolu s kterým strážil hrad Reviště cestu údolím kolem Hronu.