Hradby budované po roce 1647 z příkazu krále Ferdinanda III., které nahradily provizorní opevnění z počátku 17. stol. Opevnění bylo postupně likvidováno po roce 1867. Příkop zanikl, fragmenty hradební zdi se zachovaly na několika místech města.
Právo vybudovat městské opevnění udělil Pezinku král Matěj II. (Matyáš Habsburský) roku 1615. Původně mělo z finančních důvodů jen provizorní podobu – tvořily ho hliněné valy, příkop a palisády. Kamenné hradby začalo město budovat po roce 1647, když mu to král Ferdinand III. jako královskému městu dal za povinnost. Toto zděné opevnění mělo tvar obdélníka, do města se vstupovalo třemi branami (Horní naproti zámku, Trnavská na Holubyho ulici a Dolní na místě dnešní Malokarpatské knižnice). Hradbu tvořil 15 m široký násep s kamennou zdí, vysokou 6 m, dole širokou 180 cm, a při koruně 100 cm. Na zdi bylo přistaveno dva metry vysoké cihlové cimbuří. Hradební zeď byla vybavena 11 baštami. Kolem hradební zdi byl 12–15 m široký a 2–4 m hluboký vodní příkop, napájený vodou z Cajlanského potoka. Zánik hradeb začal roku 1867, kdy byly zbořeny brány a z jejich materiálu si pezinští Židé postavili synagogu. Z materiálu cimbuří byly v městě roku 1872 postavené protipožární zdi mezi domy a o dva roky později byl srovnán násep opevnění a zasypány vodní příkopy. Fragmenty hradební zdi se zachovaly na Mladoboleslavské ulici, Moyzesové ulici, Záhradné ulici, Hrnčiarské ulici a na ulici Š. Polkorába.
Milan Caha, 4.1. 2010
