© Luděk Vláčil 05/2016
Obec Veľký Biel se nachází na jihozápadním Slovensku v Bratislavském kraji v okrese Senec. K nejvýznamějším památkám obce patří kostel Povýšení sv. Kříže a monumentální barokní kaštěl (též kaštel, slov. kaštieľ). I když se často jedná o malé stavby a v ČR jsou mnohdy nesprávně označovány množně jako zámečky, jedná se nezřídka o velmi rozsáhlé objekty. Mezi ty velké patří právě kaštěl Veľký Biel. Areál bývá prozatím přístupný pouze při příležitostech konání různých akcí a příležitostných prohlídek částečně zachovalého barokního interiéru.
Nádvoří trojkřídlé budovy je na čtvrté straně ukončeno dvěma kratšími křídly tak, že z oken největšího, společenského sálu v 1. poschodí vstupního křídla je přes nádvoří vidět až do bývalého parku. Dříve se tudy do zámku také vstupovalo. ...Nároží objektu zdobí čtyři čtyřhranné věže. Čelnímu průčelí dominuje středový vyvýšený rizalit s trojúhelníkovým tympanónem, jehož mansardovou střechu korunuje věžička s cibulovou střechou. Zámek má tři podlaží a jeho tři hlavní křídla mají každé po 17 okenních osách. V severním křídle zámku se nacházela i kaple, jejíž interiér byl při požáru během 2. světové války zcela zničen a později byl její vchod zazděn. V části zámku jsou zachovány krásné barokní interiéry. Zámek obklopoval nejprve francouzský a poté anglický park, v němž stojí hospodářská budova..
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1294, kdy se nazývá Beel. Prvním známým šlechtickým sídlem ve vsi byla dřevěná tvrz se slaměnou střechou a padacím mostem, která stávala na vršku západně od kostela. Druhé šlechtické sídlo vzniklo na místě dnešního zámku. ...Současný zámek nechal vybudovat Žigmund Čáki (Csáky) pod správou svého bratra Imricha Čáki. Stavba byla provedena podle projektu vídeňského architekta a stavitele Antonia Erhorta (Erhard) Martinelliho. Na stavbě se podílel Johann Bernhard Fischer von Erlach a jeho syn Joseph Emanuel. K odborným kamenickým a zámečnickým pracem byl pozván Thomas Hidger a Josef Horning. Výstavba byla zahájena na jaře roku 1719. Kvůli stavbě vznikla ve vsi i cihelna s pecí, ve které se za jediné léto vypálilo 300 000 cihel. V letech 1725-1730 byl kaštěl již sice obyvatelný, ale k jeho úplnému dokončení došlo až v roce 1732. Podle legendy byla při stavbě uplatněna zajímavá symbolika – zámek měl mít 365 oken jako dní v roce, 52 místností jako týdnů v roce, 4 věže jako 4 roční období a 7 bran jako dní v týdnu. Dalšími majiteli zámku byl hrabě Hadík, Josef Batáni, Revický a Giok Silárd. Po určitou dobu zámek sloužil mimo jiné i jako kněžský seminář. Po 1. světové válce přešel nakrátko do vlastnictví státu a poté do soukromého vlastnictví. Za 2. světové války větší část zámku vyhořela. Při požáru byly poničeny nástěnné malby a následně byla místními lidmi zničena zámecká zahrada, jejíž stromy použili k topení. Krátce poté přešel objekt do majetku státu a v roce 1955 začala rekonstrukce. Od roku 1960 sloužil jako domov důchodců a od roku 1988 byl využíván jako ústav pro mentálně postižené ženy. Od roku 2004, kdy byl vrácen v restituci, zůstal nevyužitý a chátral. Majitelé se jej snažili neúspěšně prodat. Od roku 2012 se ve spolupráci různých organizací v zámku konají akce, jejichž výtěžek je věnován na postupnou rekostrukci..
|
Přihlášení |
