bazilika sv. Urbana

Na konci 20. století byla apsida a její okna zcela obnovena. V letech 1890 až 1905 byla dokončena horní klenba a pilíře hlavní lodi a byla přidána veranda fasády. Portál, který pokrývá západní stranu kostela, byl dokončen v roce 1905. Křtitelnice pochází z kostela Saint-Jacques-aux-Nonnains. Během revoluce byl veškerý nábytek tohoto kostela prodán. Papež Urban IV. byl pohřben v katedrále Perugia v roce 1264, přestože chtěl být pohřben v kostele v Troyes. Jeho ostatky byly přeneseny do baziliky sv. Urbana v Troyes až v roce 1935. Papež Pavel VI. povýšil kostel na hodnost baziliky minor v roce 1964. Od roku 1840 je kostel v Troyes veden jako Monument historique francouzského ministerstva kultury..

V roce 1262 oznámil, že v Troyes postaví katedrálu zasvěcenou svému svatému patronovi sv. Urbanovi. Saint-Urbain je klasickým příkladem francouzské gotické architektury tohoto období. Exteriér má perforované štíty s ostrými hroty, úzké pilíře s mnoha vrcholy a prolamované létající pilíře. Účinek je vizuálně složitý, možná nesouhlasný. Hlavní konstrukční prvky jsou vyrobeny z odolného vápence z Tonnerre, zatímco pro vyplnění zdiva je použita měkčí místní křída. Vnitřní půdorys je kompaktní. K dispozici je krátká hlavní loď se třemi pozicemi, transept, který nevyčnívá z bočních stěn, a nenápadný chevet, který končí v trojici polygonální apsidy. Budova efektně využívá kružby a oslabené formy. Apsida má dvě úrovně skleněných oken, která vytvářejí světelnou plochu kolem oltáře, nad prostým zdivem. Svatyně, transept a hlavní loď mají silně postavenou arkádu na nižší úrovni podporovanou složenými pilíři. Budova nemá za cíl monumentální efekt jako u dřívějších gotických budov, ale místo toho byla nazývána „delikátní skleněná klec". Architekt eliminoval triforium, zjednodušil plán a soustředil se na upřesnění detailů. Zjednodušený design byl zkopírován do pozdějších gotických kostelů. Architekt, který vedl gotické obrození 19. století, se domníval, že Saint-Urbain je nejlepším příkladem stavebního systému. Sloupy podporující klenbu se rozprostírají nepřetržitě do oblouků klenby, bez mohutných románských hlavních míst dřívějších období. Saint-Urbain byl nazýván „Parthenon of Champagne“. Střízlivý, elegantní interiér kostela je vyplněn světlem z velkých oken. Původní zasklení kostela navazovalo na nový styl okna s barevnými kompozicemi ve velkých obdélníkových polích obklopených jasným sklem grisaille. Původní okna byla obnovena v roce 1992. Ostatní okna pocházejí z konce 19. nebo počátku 20. století. Během francouzské revoluce byl kostel používán jako sýpka a poté jako sklad distribuce zásob. V roce 1802 se budova stala farním kostelem..