katedrála sv. Petra a Pavla

Výška kopule a věže je 62,34 metrů. Katedrála zaujímá plochu 1 500 m². Věž, dokončená v roce 1634, je postavena v renesančním stylu. Severní a jižní stěny katedrály jsou podepřeny vysokými pilíři, kterým přidávají další váhu kamenné vrcholy. Stěny jsou v polovině rozděleny severními a jižními transepty. Prostor mezi opěrami je téměř celý vyplněn malými kapličkami, nižšími než centrální loď lodi a chóru. Kružba vysokých oken a kaplí je okázalá a propracovaná. Okna horní úrovně, každá složená ze dvou velkých lancet a jednoho až tří malých růžových oken, si zachovávají svůj původní plán. Vyřezávaná dřevěná kazatelna pochází z 19. století. Katedrála má stále velké množství původních barevných oken, instalovaných od 13. do 16. století. Velké varhany jsou umístěny na tribuně nad portálem na zadní straně západní fronty. Zdobí je sochy andělů a atlantů. Katedrála má druhé, menší varhany, které jsou umístěny v chóru. Tento nástroj byl vyroben v roce 1865. Katedrála v Troyes má čtyři těžké zvony. Každý z nich má jméno a všechny byly vyrobeny na počátku 19. století a nahradily první zvony sejmuté a roztavené během francouzské revoluce..

Ve středověku bylo město sídlem knížectví, později bylo připojeno k francouzskému království. Od roku 80 př. n. l. až do roku 1773 se zde razily mince. Podle hmotnostní jednotky užívané ve středověku na zdejších trzích se jmenuje dodnes používaná jednotka hmotnosti trojská unce. Katedrála v Troyes, francouzsky Katedrála Saint-Pierre-et-Saint-Paul de Troyes, je římskokatolický kostel zasvěcený sv. Petru a Pavlovi. První kostel v románském stylu byl na tomto místě postaven v 9. století. Byl těžce poškozen za normanské invaze na konci téhož století. Ve 12. století byl románský kostel rozšířen o zvonici a kapli zasvěcenou Panně Marii. V roce 1188 požár zničil velkou část města a vážně poškodil i katedrálu. Rekonstrukce začala v roce 1199. Nový kostel byl postaven v raně gotickém stylu začátkem 13. století. Bohužel v roce 1228 udeřil hurikán do rozestavěného kostela a silně ho poškodil. Bylo přikročeno k opravám, ale práce probíhaly velmi pomalu. Transept byl nakonec zaklenut až v roce 1310 a nad transeptem byla zvednuta věž. Další přírodní katastrofa, tornádo, v roce 1365 věž zničilo. Obnovena byla až v roce 1437. V roce 1389 zasáhl střechu lodi blesk, který způsobil požár stále ještě rozestavěné katedrály. Na začátku 16. století začala nová stavební etapa, tentokrát v pozdní gotice. Západní fronta byla dokončena v letech 1531–1532 a začaly práce na věžích. Severní věž byla dokončena až v roce 1634. Stavba plánované jižní věže nebyla nikdy zahájena. Velké škody utrpěla katedrála během francouzské revoluce. Obzvláště byla poškozena západní fronta. Sochy, které vyplňovaly tympanon, byly rozbity. Spodní vitráže byly zničeny nebo rozebrány. Naštěstí bylo mnoho horních oken ušetřeno a stále mají své původní sklo. 9.–10. ledna 1794 dav vyplenil pokladnici, zmocnil se zlatých a stříbrných posvátných předmětů a roztavil je. Během 19. a 20. století prošla katedrála několika restaurátorskými kampaněmi. Mnoho oken ze 13. století bylo obnoveno a vráceno na místo. Během první i druhé světové války byly vitráže odstraněny a bezpečně uloženy do skladu a budova neutrpěla žádné významné škody. Obnova a oprava západní fasády pokračovala až do 21. století..