Agora v Aténách
Pohled na agoru z Akropole
© Pavel Vítek 09/2012
V agoře se nalézají veřejné budovy jako Búleteutérion, radnice, Prytaneion, úřad, Stratégeion, velitelství sboru athénských vojenských velitelů, Héliaiá, lidový soud. A také Attalova Stoa nebo též Attalovo sloupořadí. Stavbu financoval pergamský král Attalos. Stoa má 120 metrů na délku, 45 dórských sloupů a původně byla určena jako přístřešek pro tržiště. Současná budova byla postavena archeologickou školou v 50. letech 20. století. Jde o dokonalou kopií původního starověkého sloupořadí. Dnes zde najdete Muzeum agory, takže nálezy zde vystavené pochází odtud. Dále jsou zde budovy, které skládaly poctu bohům, nebo budovy, u kterých není známo, k čemu sloužily. Tholos, Métróon, chrám Matky bohů, Diova Stoa, sloupořadí, Stoa Basileos, královské sloupořadí, Stoa Poikilé, kde byla zřízena tzv. stoická škola. Uprostřed Agory jsou stavby z doby římské. Ódeion, stavba určena ke koncertům, Pantainova knihovna, malý kostel Ajii Apostoli a další. Agora… číst dále
Agora v moderní řečtině znamená tržiště, obchod. V archaickém smyslu slova tak byl nazýván veřejný prostor, náměstí, kde se shromažďovali občané za účelem uzavírání obchodů, městské správy, vynášení soudů apod. To v podstatě znamená, že agora byla centrem městského veřejného života. Agora je bezesporu nejznámější díky svému řečnickému koutku, kde mohli filozofové, nejznámější je asi Sofoklés, či kdokoliv jiný beztrestně projevit své názory. Právě v těchto místech se prý zrodila myšlenka demokracie, vlády všech svobodných Athéňanů. Ženám byl vstup zakázán, stejně jako veškerý veřejný společenský život. Aténská agora byla původně vybudována do tvaru obdélníku. Po obvodech stály chrámy, správní budovy a obchody. Uprostřed bylo otevřené prostranství, které bylo považováno za posvátné, a nesměli sem vstupovat lidé, kteří měli na svědomí nějaký závažný trestný čin. Současná podoba agory pochází z 2. století n. l. Agoru můžeme rozdělit na tzv. Starou agoru,… číst dále
|
Přihlášení |
