První patro baziliky, pohled k oltáři
© Pavel Semple 10/2010
Bazilika stojí v uzavřeném církevním okrsku, který je ze všech stran obklopen ulicemi města. Dvojpodlažní obdélná železobetonová halová stavba s užším obdélným chórem je orientovaná východo-jihovýchodním směrem. Mezi lodí a chórem je robustní polygonální věž s mnohostrannou jehlanovou střechou. Obě podlaží baziliky jsou do věže otevřena polygonálními otvory ve stropech. Velmi nízká sedlová střecha lodi je zapuštěna v obvodovém zdivu baziliky. Střecha chóru je jehlanová. Na severovýchodní nároží baziliky navazuje budova františkánského kláštera. Na západní a jižní straně lemuje baziliku dlážděné prostranství, uzavřené zděným portikem. V portiku a v bazilice jsou na zdech umístěny kamenné mozaiky z různých zemí světa s vyobrazením Panny Marie. Najdeme mezi nimi také československou mozaiku od Antonína Kloudy z roku 1980. Vstupní brána do církevního okrsku je v západní zdi portika přímo před bazilikou. Vnější průčelí baziliky… číst dále
Archeologické známky osídlení v prostoru dnešního města sahají do období 7000 let př. n. l. Nazaret je poprvé zmiňován v Novém zákoně. V době, kdy zde vyrůstal Ježíš Kristus šlo o malou nevýznamnou vesnici, která byla stranou veškerého tehdejšího dění. V roce 200 Sextus Julius Africanus uvedl, že ve vesnici Nazara stále žijí někteří židovští křesťané, kteří mají předky v Ježíšově příbuzenstvu. V roce 637 ovládli Galilei muslimové. V roce 1102 obsadili Nazaret křižáci pod vedením normanského rytíře Tankreda Galilejského. Křižáci pak drželi Nazaret v obdobích 1102-1187 a 1229-1263. Po dobytí města v roce 1263 nařídil sultán Bajbars vyhnat křesťany a zničit křesťanské kostely. Křesťané se do Nazaretu vrátili teprve v roce 1620. Během první arabsko-izraelské války (1948-1949) měli ve městě převahu arabští křesťané. Po příchodu muslimských uprchlíků ale převládli muslimové. Bazilika Zvěstování stojí nad pozůstatky skalního… číst dále
|
Přihlášení |
