bazilika Zvěstování

Obě podlaží baziliky jsou do věže otevřena polygonálními otvory ve stropech. Velmi nízká sedlová střecha lodi je zapuštěna v obvodovém zdivu baziliky. Střecha chóru je jehlanová. Na severovýchodní nároží baziliky navazuje budova františkánského kláštera. Na západní a jižní straně lemuje baziliku dlážděné prostranství, uzavřené zděným portikem. V portiku a v bazilice jsou na zdech umístěny kamenné mozaiky z různých zemí světa s vyobrazením Panny Marie. Najdeme mezi nimi také československou mozaiku od Antonína Kloudy z roku 1980. Vstupní brána do církevního okrsku je v západní zdi portika přímo před bazilikou. Vnější průčelí baziliky jsou obložena kamennými obdélnými obklady krémové a nahnědlé barvy. Nahnědlé obklady vytvářejí v krémovém zdivu vodorovné ozdobné pásy. Toto barevné řešení může napodobovat stavby z byzantského období. V západním průčelí je trojice hlavních vstupních portálů. Střední portál je vyšší než oba boční portály. Další boční vchody jsou na severní a jižní straně. Z přízemí baziliky se sestupuje po schodech do suterénu, kde jsou patrné pozůstatky předchozích kostelů. Za oltářem se nachází pozůstatek skalního obydlí, které bylo podle křesťanské tradice domovem Panny Marie. Jsou patrné především ve skále vytesané schody, které scházejí dolů k oltáři. Suterén je beze stropu, je tedy zcela otevřen do přízemí baziliky. Na severní straně přízemí stále stojí zeď starší křižácké baziliky. Dnešní bazilika je přibližně stejně veliká jako ta křižácká. Zbylé zdi mají kamenné obdélné obklady. Členitý plochý železobetonový strop podepírají dvě řady pilířů. Okenních otvorů je v přízemí velmi málo, prostor má proto hlavně elektrické osvětlení. První patro je mnohem vyšší a prostornější než přízemí. Oken je zde více, osvětlení ale i tak dopomáhá elektřina. Zdi mají opět kamenné obdélné obklady. Jsou v nich umístěny kamenné mozaiky Panny Marie. Železobetonový strop podepírají dvě řady pilířů. Trojlodní hala má proto dohromady tři stanové železobetonové stropní díly. Povrch betonu přerušují hustě rozmístěné drobné kruhové vlysy. Beton je tedy nedílnou součástí estetického pojetí interiéru..

Nazaret je poprvé zmiňován v Novém zákoně. V době, kdy zde vyrůstal Ježíš Kristus šlo o malou nevýznamnou vesnici, která byla stranou veškerého tehdejšího dění. V roce 200 Sextus Julius Africanus uvedl, že ve vesnici Nazara stále žijí někteří židovští křesťané, kteří mají předky v Ježíšově příbuzenstvu. V roce 637 ovládli Galilei muslimové. V roce 1102 obsadili Nazaret křižáci pod vedením normanského rytíře Tankreda Galilejského. Křižáci pak drželi Nazaret v obdobích 1102-1187 a 1229-1263. Po dobytí města v roce 1263 nařídil sultán Bajbars vyhnat křesťany a zničit křesťanské kostely. Křesťané se do Nazaretu vrátili teprve v roce 1620. Během první arabsko-izraelské války (1948-1949) měli ve městě převahu arabští křesťané. Po příchodu muslimských uprchlíků ale převládli muslimové. Bazilika Zvěstování stojí nad pozůstatky skalního obydlí, které bylo podle křesťanské tradice domovem Panny Marie. Od 1. století zde stál sněmovní dům (domus ecclesiae) ve tvaru synagogy. V roce 429 byl nad obydlím postaven byzantský kostel. Křižáci zde nechali ve 12. století postavit trojlodní románskou baziliku. Tu pak nechal sultán Bajbars po dobytí města v roce 1263 zbořit. Přikázal ale uchovat podzemní obydlí matky proroka Ježíše. V roce 1620 přišli do Nazaretu františkáni, kteří v roce 1630 zahájili stavbu nové baziliky nad obydlím Panny Marie. Tato bazilika byla malá a účelům poutníků nevyhovovala, byla proto v roce 1954 zbořena. Na jejím místě byla postavena současná bazilika ve stylu brutalizmu. Projekt na její stavbu vypracoval italský architekt Giovanni Muzia. Hrubou stavbu inauguroval v roce 1964 papež Pavel VI. (1963-1978). K jejímu vysvěcení došlo v roce 1969. Výzdoba baziliky pokračovala až do roku 1980 z finančních darů z celého světa. Bazilika patří františkánské Kustodii Svaté země..