
Kostel je obdélná roubená halová stavba s pravoúhlým presbytářem a valbovou střechou krytou šindelem. Na podezdívce je roubená konstrukce pokrytá prkny. Jeho architektura a výzdoba interiéru čerpají z místní tradice. Kazatelna je vyzdobena precizně vyřezávanými sochami čtyř evangelistů, jakož i postavou sv. Michala. Malby znázorňují apoštoly a jejich život. Barokní oltář s obrazem Nejsvětější Trojice pochází z roku 1698. Po obou stranách se nacházejí malby sv. Petra a sv. Pavla. Kazatelna je z roku 1686, je na ní erb rodu Bajcsi, který ji kostelu daroval. Na stěnách a stropě kostela byla ornamentální malba. U kostela je fara a zvonice v podobě zděné stavby s dřevěným ochozem na půdorysu čtverce.
Evangelické artikulární kostely na Slovensku byly povoleny podle usnesení Šopronského sněmu v článcích čili artikulech č. 25 a 26 z r. 1681, podle kterých musela být celá stavba ze dřeva, bez věže a bez použití železa. Musela být postavena za jeden rok s vchodem odvráceným směrem od dědiny. Habsburští úředníci navíc dělali vše pro to, aby co nejvíce snížili trvanlivost artikulárních staveb. Na základě článku 26 si mohli evangelíci postavit v každé stolici 2 kostely. Doba výstavby artikulárního kostela v Istebném není známa, ale z dostupných dokumentů se předpokládá, že byl postaven na konci 90. let 17. století (nejčastěji se uvádí r. 1686,1688 a 1689). Kazatelnu nechala zhotovit zemanská rodina Bajcsiových (Bajči) již v roce 1686 a následně ji darovala kostelu. Oltář sv. Trojice byl postaven v roce 1698 na náklady rodiny Kellemessyových, což dokazuje rodinný erb na vrcholu oltáře. Chrám zřejmě získal současnou podobu až roku… číst dále