Pantheon - Santa Maria dei Martiri

v době jeho třetího konzulátu k poctě všech (pan) bohů (theoi), odtud jeho název Pantheon. Později chrám zřejmě vyhořel. Po roce 80 n. l. za císaře Domitiána byl znovu obnoven. Svou současnou kruhovou podobu získal Pantheon po požáru v roce 123 za císaře Hadriána, který vládl od 10. srpna 117 do své smrti 10. července 138. Kopule a strop předsíně byly pokryty pozlacenými taškami s reliéfy. Roku 202 byl chrám opraven císaři Luciem Septimiem Severem (146-211) a Markem Aureliem Severem Antoninem, zvaným Caracalla (188-217). To dokládá dnes již téměř nečitelný nápis na násloupí. Od 5. století chrám pustnul. Někdy na počátku 6. století jej daroval papeži byzantský císař Fokas. Papež roku 609 nechal chrám zasvětit Panně Marii a mučedníkům. To zachránilo chrám před zničením, které postihlo mnoho starověkých staveb. I přesto však roku 663 dal císař Konstans II. (630-668) sejmout pozlacené bronzové tašky z kopule. Ty byly v 8. století nahrazeny deskami olověnými. Ve středověku byla k Pantheonu přistavěna centrální zvonice. Římský Pantheon byl od svého vzniku největší stavbou světa zaklenutou kopulí. Toto prvenství si podržel až do 15. století, kdy byla postavena kopule katedrály Santa Maria del Fiore ve Florencii. Za pontifikátu Urbana VIII. (1623-1644) byly sňaty tašky z předsíně, doplněny chybějící sloupy v portiku a zvonice byla nahrazena dvěma malými věžičkami. Pantheon sloužil jako vzor pro mnoho slavnostních veřejných staveb hlavně od poloviny 18. století. Roku 1883 proběhla velká oprava, při níž byly věžičky odstraněny a bylo doplněno mramorové obložení i podlahy. Dnes Pantheon vypadá přibližně stejně jako ve 2. století n. l..