Chrám zasvěcený Faustině nechal postavit r. 141 n. l. římský císař Antoninus Pius. V r. 161 zasvěcen i jemu. Zřejmě v 7.- 8. stol. přestavěn na kostel, který je prvně zmiňován v 11. stol. Ve středověku bylo přistavěno schodiště. První archeologické vykopávky probíhaly již v l. 1546, 1810 a 1876.
Chrám Tempio di Antonino e Faustina přestavěný na kostel San Lorenzo in Miranda se nachází v areálu Fora Romana v Římě. Při přestavbě byla ruina chrámu citlivě zakomponována do nově vzniklé stavby. Kostel je jedinečný tím, že nemá obvyklou apsidu orientovanou na východ. Ta nebyla nikdy přidaná. Pozůstatky antické celly byly zapojeny do nových kostelních zdí, které vytvořily novou budovu na původním půdorysu chrámu o rozměrech 20×15 metrů. Předsíň chrámu je tvořena sloupy, které nesou velké kladí, na němž je vytesaný latinský nápis : DIVO•ANTONINO•ET DIVAE•FAVSTINAE•EX•S.C (Božskému Antoninovi a božské Faustině z rozhodnutí Senátu) Sloupy jsou zhotoveny z jednoho kusu bílého mramoru o délce 17 metrů s průměrem 1,45 metrů.
Luděk Vláčil, 15.11. 2015
Chrám nechal postavit v roce 141 n. l. římský císař Antoninus Pius (*86-†161) na počest své zesnulé manželky Faustiny, která byla krátce po své smrti v roce 140 n. l. prohlášena za bohyni. Císař Antoninus prý často prohlašoval, že by raději žil na poušti s ní, než v krásném paláci bez ní. Po dokončení jí byl chrám zasvěcen a již ve své době byl jednou z nejhonosnějších staveb na Foru Romanu. V roce 161 n. l. Antoninus Pius zemřel. Krátce po své smrti byl i on prohlášen za boha a na jeho památku, na podnět Marca Aurelia, byl název chrámu rozšířen i o jeho jméno. Snad někdy v 7.- 8. století byl chrám přestavěn na křesťanský kostel, který byl přejmenován na San Lorenzo in Miranda, v překladu Svatý Vavřinec in Miranda (význam tohoto slova není zcela jasný). Název získal podle mučedníka svatého Vavřince, který byl v těchto místech údajně odsouzen k smrti. První zpráva o tomto kostele pochází až z 11. století.…
číst dále
Luděk Vláčil, 15.11. 2015