
Časem chrám zarostl vegetací a jeho ruiny čekaly na své odkrytí až do roku 1872, kdy se začalo s kompletním vykopáváním celého Fora Romana. Postupně byly při vykopávkách odkryty pozůstatky pódia se dvěma bočními schodišti a pozůstatky apsidy, které byly začleněny do přestavby za císaře Trajana. V roce 1933 byly vztyčeny tři korintské sloupy, které nesou kladí. Větší systematické práce se na místě chrámu uskutečnily v roce 1950. Dnes na místě chrámu nalezneme pozůstatky mohutného podstavce s nikou, kde se nacházejí zbytky Caesarova oltáře, kam dosud Římané i turisté dávají kytice na počest Otce vlasti. Caesarovo fórum tvoří velký podlouhlý obdélník dlouhý 160 metrů a široký 75 metrů. Východní, severní a západní strana jsou ohraničeny dvojitými portiky a podlaha je dlážděna lehkým travertinem. Umístění sochy na počest Julia Caesara není přesně identifikováno, pochází z 20. století. Z architektonického hlediska je obecný plán… číst dále
Stavba prvního císařského fóra, Foro di Césare, byla zahájena v roce 54 př. n. l. a dokončena v roce 46 př. n. l. Projekt byl koncipován jako rozšíření Fóra Romana a pro jeho umístění byla vybrána oblast na úpatí Kapitolu poblíž tohoto fóra. Zahájení stavby nového fóra nebylo bez problémů. Vybraná oblast byla hustě osídlenou čtvrtí, proto musel Julius Caesar na vlastní náklady domy vykoupit a poté zbořit, aby vytvořil prostor pro novou stavbu. Jedním z vyvlastněných domů byl i dům římského spisovatele a filozofa M. T. Cicera, který ve svých spisech zanechal na tuto událost vzpomínku. Existenci původních staveb, které musely ustoupit výstavbě nového fóra, dokazují i archeologické vykopávky, při kterých byly nalezeny zbytky domů a staveb z 6.–2. století př. n. l. Ustoupit novému fóru musela i budova Senátu, Curia. Došlo také k zarovnání části Kapitolu. Finální stavba měla tvar obdélníku o rozměrech 160 x 75 metrů,… číst dále