Vítězný oblouk vysoký 20,8 m a široký 23,2 m nechali postavit císaři Septimiu Severovi jeho synové Caracalla a Geta v r. 203 n. l. Oblouk byl později součástí kostela. V průběhu staletí byl částečně zakryt zeminou a odkryt až v 19. stol. během vykopávek. Nejzachovalejší stavba na Foru Romanu.
Oblouk má tři brány s čtyřmi předsunutými dekorativními sloupy. Je 20,8 m vysoký a 23,2 m široký. Výška velké prostřední brány je 12,2 m. Do všech bran původně vedlo schodiště a prostřední brána má dnes rampy, aby se jí dalo projet. Na horní terase kdysi stálo sousoší tří mužů (Septimia Severa, Caracally a Gety) ve voze se čtyřspřežím. Na oblouku je vyobrazeno mnoho postav antické mytologie a dějin, například bůh Mars, Fortuna, Herkules, Bakchus nebo Severova manželka Iulia Domna. Nejdůležitější dekorativní částí oblouku jsou čtyři panely o rozměrech 3,92x4,72 m, které oslavují Septimiova vítězství. Jihovýchodní panel zobrazuje první parthskou válku v roce 195, odjezd římských vojsk, následný boj s Parthy, osvobození Nisibis a císaře s rodinou i důstojníky. Severovýchodní panel zobrazuje válku v letech 197-198, armádu s obléhacími stroji, císaře a průnik římských vojsk na území nepřátel. Třetí severozápadní panel popisuje dobytí města Seleucium, podpis „mírové“ smlouvy a příjezd císaře do dobytého města. Na čtvrtém jihozápadním panelu je zobrazeno vítězství Říma s válečnými stroji, útěk parthského krále a návrat císaře.
Luděk Vláčil, 17.10. 2015
Vítězný oblouk nechali postavit z bílého mramoru svému otci, císaři Septimiu Severovi (146-211) jeho dva synové Caracalla (188-217) a Geta (189-211) v roce 203 n. l., aby připomínal výpravy proti Parthům a Arabům v letech 194-195 a 197-199. Po smrti Septimia Severa vládli Caracalla a Geta společně. V roce 211 však dal Caracalla svého nenáviděného bratra zavraždit a všechny zmínky o Getovi i jeho podobizny byly z veřejných staveb odstraněny. Oblouk byl později součástí kostela a zůstal dlouho v církevním majetku, proto jej lidé nerozebrali na stavbu domů a dodnes zůstal nejzachovalejší stavbou na Foru Romanu. Během staletí se však na Forum nanesla obrovská vrstva hlíny, takže se téměř nedalo projít bočními branami. Do jaké výšky byl oblouk zakryt zeminou, je dobře patrné na dobových vyobrazeních. První pokusy o odkrytí jsou zmiňovány již v letech 1568 a 1774. Oblouk byl odkryt až v 19.…
číst dále
Luděk Vláčil, 17.10. 2015
