
Římskou Lateránskou baziliku najdeme asi 1,5 km východně od Kolosea a 2 km jižně od hlavního římského nádraží Roma Termini a 6 km od baziliky sv. Petra ve Vatikánu. Stojí na náměstí sv. Jana v Lateránu, na Piazza di San Giovanni in Laterano. V nejbližším okolí najdeme Lateránský palác, Knihovnu Jana Pavla II., Lateránskou univerzitu nebo Papežský seminář Romano Maggiore.
Uprostřed se nachází Ježíš Kristus mezi oběma svatými Jany. Mramorová dlažba je z 15. století, bohatě zdobený kazetový strop pochází z roku 1603. Na předním okraji mírně vyvýšené příčné lodi stojí papežský oltář s baldachýnem z roku 1369 s mnoha ostatky, včetně svatých Petra a Pavla. Na jižním konci příčné lodi je veliký oltář Nejsvětější svátosti se čtyřmi starověkými bronzovými sloupy. Stolec římského biskupa, tedy papeže v apsidě baziliky vyznačuje dodnes hodnostně nejvyšší kostel v katolické církvi, což není bazilika sv. Petra ve Vatikánu. Tuto skutečnost hlásá nápis vyložený mozaikou nad vstupem do atria: "Matka a hlava všech kostelů Města, to znamená Říma, a světa". Na Lateránském náměstí severně od baziliky stojí Lateránský obelisk, nejvyšší v Římě. Žulový monolit je vysoký 37,2 m a váží asi 455 t. Původně pochází z egyptského Karnaku. Císař Constantinus II. jej dal roku 357 převézt do Říma, kde byl postaven v Circu Maximu. Roku 1588 byl vztyčen před Lateránskou bazilikou. Před bazilikou stojí Lateránské baptisterium. Osmiboká stavba baptisteria je zbudována z cihel, je nejstarší svého druhu a posloužila jako vzor dalším baptisteriím. Roku 315 ji dal císař Konstantin vystavět jako válcovou, za vlády papeže Sixta III. v letech 432-440 byla proměněna na oktogon a později ještě několikrát upravována. V barokní době byly zbořeny obvodové kaple sv. Štěpána, sv. Hilaria a sv. Kříže..
Pětilodní bazilika byla postavena při starším baptisteriu v letech 313-324 za císaře Konstantina Velikého. Konstantin je také vyobrazen na mozaice v apsidě jako donátor s modelem baziliky v rukou. Byl to první veliký křesťanský kostel vůbec a byl zasvěcen svatým Janu Křtiteli a Janu Evangelistovi. Baziliku několikrát vyplenili barbaři. Roku 896 ji poškodilo zemětřesení. Poté byla přestavěna v románském slohu, vyzdobena mozaikami a obložena barevnými mramory. Roku 1308 bazilika vyhořela. Chrám dále pustl a roku 1361 jej zachvátil katastrofální požár, při němž se zřítily čtyři sloupy střední lodi, a shořela střecha. Propadl se strop hlavní lodi baziliky a objekt začal zarůstat trávou. Následovala stavba dodnes dochovaného monumentálního gotického ciboria, které dal roku 1367 nad hlavním oltářem vztyčit papež Urban V. Roku 1378 začala zásadní obnova Lateránské baziliky, která byla ukončena roku 1384. Ve středověku se v Lateránském paláci a v bazilice konalo pět významných koncilů. Roku 1600 dal papež Kliment VII. renovovat příčnou loď baziliky a v letech 1646-1649 byla provedena barokní přestavba. Další úpravy proběhly v letech 1734-1735 ve stylu vrcholného římského baroka..