
Bazilika svatého Petra stojí na posvátném místě, kde měl být ukřižován a pohřben apoštol Petr. Je dílem mnoha významných architektů a umělců, kteří se na její stavbě podíleli: Bramante, Peruzzi, Baldassare, Giuliano de Sangallo, Antonio de Sangallo mladší, Carlo Moderno, Giacomo della Porta, Rafaelo, Michelangelo, Domenico Fontana i Bernini. Až do roku 1990, kdy byla papežem Janem Pavlem II. vysvěcena bazilika Panny Marie Vítězné na Pobřeží slonoviny, byla bazilika svatého Petra největším kostelem světa. Rozkládá se na ploše 15 160 m2. Kopule váží 14 000 t, vnější výška je 136,5 m a celková délka baziliky je 211,5 m. Kolonáda před bazilikou je dílem Berniniho. Na obou stranách průčelí baziliky se sloupy a sochami světců měly být podle plánů věže, ale když se začala stavět levá, zjistilo se, že ji stavba neudrží a byla stržena. Za průčelím je mohutná hlavní kopule, kterou doplňuje osm menších kopulí po stranách. Do chrámu se vchází portikem se zbytky… číst dále
V 1. století n. l. se v místech dnešní baziliky nacházel Nerův cirkus, kde byl podle legendy někdy v letech 64-67 ukřižován apoštol Petr. Jeho následovníci jej poté pohřbili u zdi Via Cornelia nedaleko od tehdejšího města Říma. Později jeho hrob začali navštěvovat poutníci a papež Anaklét zde dal postavit malou kapli, ze které se stalo poutní místo. Za vlády císaře Konstantina I. zde byla postavena bazilika sv. Petra. Stavba byla zahájena v roce 324. V roce 329 byla vysvěcena papežem Silvestrem I. Kolem roku 500 papež Symmachus trvale přesídlil z Říma do Vatikánu k bazilice sv. Petra, kde si nechal postavit své sídlo. 25. prosince 800 zde papež Lev III. korunoval franského krále Karla Velikého císařem. V roce 847 zachvátil baziliku požár, po němž papež znovu přenesl své sídlo do Říma. Ve 13. století byla bazilika goticky přestavěna a Vatikán začal mít pevnostní charakter. V letech 1309–1378, v době avignonského zajetí, kdy… číst dále
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.