
Hrad byl založen na mírně vyvýšené východní (levé) straně potoka Rine. Potok tak poskytoval hradu určitou ochranu na západní a severní straně. Na zbylých stranách je rovina. Hrad měl podobu téměř čtvercového francouzského kastelu s flankovacími věžemi ve všech nárožích. Pro seznam francouzských kastelů v Irsku viz tabulka ve foto-souboru hradu Limerick. Kurtiny (hradby mezi věžemi) jsou dlouhé přibližně 25 m. Strany čtverce hradu mají délku přibližně 37 m. Kurtiny mají sílu zdiva téměř 3 m, pro vnitřní prostor hradu tak zbývalo zhruba 31 m. Věže a kurtiny byly stavěny se skarpem. Brána do hradu byla uprostřed jižní kurtiny (šířka 3,25 m). Na východní a jižní straně hradu byl vyhlouben příkop. V jihovýchodním rohu je široký 15,3 m. Ploché dno příkopu je široké 5,5 m. Dno ale není vodorovné, příkop je proto na vnější straně hluboký 1,24 m a na vnitřní straně 2,62 m. Určitě byl napájen vodou z potoka. Z hradu se dochovaly přízemní části… číst dále
Stavbu hradu Quin zahájil někdy kolem roku 1280 Anglonorman Tomáš z Clare (žil 1245-1287). Tomáš získal v roce 1276 panství Thomond od anglického krále Eduarda I. (1272-1307). Panství si ale musel nejprve vydobýt z rukou irského rodu O’Brienů, králů z Thomondu. Účelem invazního hradu proto bylo zajistit kontrolu území proti Irům. Využil přitom bezvládí během civilní války, která v té době v Thomondu probíhala mezi dvěma stranami O’Brienů. Hra mu ale nevyšla, válka skončila a Cumheadha MacNamara mu někdy kolem roku 1285 sotva dokončený hrad dobyl a vypálil. Hrad byl poté opuštěn a zpustl. Irský rod MacNamara držel Quin až do 16. století. V roce 1402 založil Síoda Cam Mac Conmara na místě pustého hradu první klášter. Maccon Mac Conmara pozval do Quinu františkány. Pro založení zdejšího františkánského kláštera získal papežskou licenci v roce 1433. Klášter byl postaven ve zřícenině hradu. Některé části hradu jím byly využity, zbytek… číst dále