
Titův oblouk se nachází v Římě v archeologickém komplexu chrámů a budov nazývaném Forum Romanum, které bylo v dobách antického Říma centrem města i celé římské říše. Je jedním ze čtyř velkých vítězných oblouků ve Foru Romanu, do něhož je vstup zpoplatněn. Titův oblouk se stal inspirací pro další vítězné oblouky vznikající převážně v 16. století.
Oblouk je rozdělen na několik částí, kterým dominují dva historické reliéfy na vnitřní straně stavby. Na čele, směřujícím do Fora Romana, je reliéf zobrazující triumfální návrat císaře Tita z bitvy v Jeruzalémě. Panna, která představuje Řím, vede Titův vůz tažený čtyřspřežím a nad císařem drží Viktorie, bohyně vítězství, vavřínový věnec. Na druhém reliéfu je římské vojsko při slavnostním průvodu Římem s židovskými zajatci a množstvím trofejí z Jeruzalémského chrámu. Uprostřed kazetového podhledu oblouku je znázorněn Titus jako bůh. Ještě koncem starověku se na pilířích nacházela sousoší, ta však byla zničena během středověkých přestaveb. Na vrcholu obloukové atiky bylo původně sousoší, pravděpodobně sloní čtyřspřeží. V horní části oblouku směrem od Kolosea je zřetelný originální nápis:
SENATVS
POPVLVSQUE•ROMANVS
DIVO•TITO•DIVI•VESPASIANI•F(ILIO)
VESPASIANO•AVGVTO
(Senát
a lid římský (věnují)
božskému Titovi, synovi božského Vespasiana,
Vespasianu Augustovi)
Z druhé strany oblouku je nad průchodem Piův nápis z roku 1823, nápis oslavuje papeže Pia VII. jako zachránce Titova oblouku:
INSIGNE•RELIGIONIS•ATQVE•ARTIS•MONVMENTVM
VETVSTATE•FATISCENS
PIVS•SEPTIMVS•PONTIFEX•MAX(IMVS)
NOVIS•OPERIBVS•PRISCVM•EXEMPLAR•IMINTANTIBVS•
FVLCIRI•SERVARIQVE•IVSSIT
ANNO•SACRI•PRINCIPATVS•EIVS•XXIIII
(Tento památník, významný jak pro náboženství, tak pro umění,
po mnoho věků slábl:
Papež Pius VII.,
pracoval na (tomto) vzorném příkladu antiky,
obnovil jej, posílil jej a uchránil jej. •Ve 24. roce papežova posvěcení•).
To však historicky není doloženo. Titova předčasná smrt vyvolala domněnky, že byl otráven svým bratrem Domitianem. Zřejmě však zemřel přirozenou smrtí. V 11. století se oblouk stal součástí mohutné obranné zdi, která byla později zbořena. V průběhu středověku byl značně poničen. Až v roce 1821 velký milovník antiky papež Pius VII. nechal oblouk zrekonstruovat. Opravy se ujal italský architekt Giuseppe Valadier (14.4.1762–1.2.1839). V letech 1822-1823 došlo k přestavbě druhé strany oblouku (směrem do Fora Romana). Na rekonstrukci horní části s nápisem Pia VII. byl namísto mramoru úmyslně použit travertin, proto je tato část stavby barevně odlišná..