Vyhlídka Finkův kámen
© Wikimedia Commons 08/2012
Smržovka (německy Morchenstern) je protáhlé město v podhůří Jizerských hor na silniční a železniční trati mezi Jabloncem nad Nisou a Tanvaldem. Prochází tudy silnice I/14 a trať 036. Žije zde přibližně 3 800 obyvatel. Smržovka vznikla v první polovině 16. století při kolonizaci Jizerských hor. První písemná zmínka o obci pochází z r. 1568. Většina obyvatel hovořila německy. Díky rozvoji průmyslu a obchodu se Smržovka v r. 1849 stala tržištěm (Marktplatz), v r. 1868 byla povýšena na městys a v r. 1905 jí byl udělen status města a městský znak.
Přírodní skalní vyhlídka, zvaná Finkův kámen, se nachází v blízkosti nádraží Smržovka, od něhož je vzdálena 1 km po modré značce.
Úchvatná skalní vyhlídka nad Smržovkou dostala své pojmenování Finkstein nebo Finkenstein na počest smržovského průmyslníka Finkeho, který velkou měrou přispěl k rozvoji města a byl také majitelem zdejších pozemků. Český překlad Pěnkavčí kámen je možno označit za omyl, který se nevžil stejně jako po 2. světové válce propagovaný název "Vyhlídka generála Samochvalova". ...Vrchol skupiny skal byl zpřístupněn smržovským Zahradním a okrašlovacím spolkem ve spolupráci s místní sekcí Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory r. 1898 a výletníky okamžitě začal přitahovat nejen krásný výhled do údolí Smržovky, ale i několik tajemných tůní, nějakou neznámou silou vyhloubených v kameni, k nimž se váží různé lidové pověsti..
Na skalisku, které tvoří Finkův kámen, se nachází několik prohlubní, tzv. skalních mís, mezi kterými vyniká Čertova studánka o hloubce 0,5 m a průměru 130 cm. Čertova studánka dostala své jméno proto, že zde kdysi hustým lesem dlouho putoval jeden dřevař, aby si vytipoval vhodné stromy k pokácení. ...Vyčerpán celodenním trmácením a žízní zde padl na skálu. Náhle se objevil čert a slíbil mu, že nejhlubší skalní prohlubeň naplní bezednou vodou, ale jen tehdy pokácí-li za noc více stromů než on, jinak si ho odnese do pekla. Dřevař souhlasil a protože byl pracovitý a měl předem vyhlídnuté vhodné stromy, tak nad čertem zvítězil. Překvapený čert, ač nerad, musel splnit, co slíbil a naplnil největší skalní mísu vodou. Když se rozednilo a znavený dřevař odpočíval u studánky, zjistil, že je ze skaliska nad pokácenými stromy krásný výhled na Smržovku a okolí. Výhled i bezedná Čertova studánka, která nikdy nevysychá, jsou zde dodnes. Jiná pověst vypráví, že pod převisem, který tvoří podlahu horního patra Finkovy vyhlídky, žil kdysi skřítek. Bylo mu zde dobře až do doby, kdy se nešťastně zamiloval do Lory, dcery hajného v Jabloneckých Pasekách. Když se skřítek dozvěděl, že se objekt jeho platonické touhy bude vdávat, rozplakal se tak, že zcela zaplnil Čertovu studánku. Protože šlo o slzy skřítkovy, tak nikdy nevyschne. Nicméně příběh končí šťastně. Skřítek usoudil, že Lora, ačkoli se nestala jeho životní družkou, si zaslouží být šťastná. Vyhrabal pro ni z nitra vyhlídky zlatý poklad a co víc, jejího muže naučil vyrábět skleněné perly. Lidé se dosud bezejmennému skřítkovi odvděčili tím, že mu dali jméno Sklenařík..
|
Přihlášení |
