Modra

Nádvoří

© Luděk Vláčil 05/2017

Dvoupodlažní kaštěl (slovensky kaštieľ [nesprávně však zámok] - jeden z typů šlechtických sídel na Slovensku u nás označovaný jako zámek [popřípadě tvrz]) s hladkou fasádou má přibližně čtyřúhelníkový půdorys ve tvaru nepravidelného lichoběžníku uzavírající vnitřní nádvoří. Objekt je zastřešen převážně valbovou střechou. Nad rizality severozápadního křídla je sedlová střecha, která je ukončena štítem. Jednopodlažní hospodářská část objektu má pultovou střechu. Hladká hlavní fasáda má půlkruhový portál s římsou a zdobený nárožní arkýř. Přízemí je zaklenuto valbovou klenbou, případně i s lunetami, a druhé poschodí má místnosti s rovnými stropy. Interiéry byly zařízeny pseudoslohovým romantizujícím vybavením, které se však převážně nedochovalo a jediným dokladem jsou pouze staré kresby. K zámku ze severovýchodu přiléhá park s jezírkem.

Objekt vznikl někdy v 16. století původně jako dvoupodlažní obytný renesanční mlýn na půdorysu písmene L a k němu přiléhaly další hospodářské budovy. Významnější stavební úpravy proběhly v 17. století. Při nich byl na nároží vybudován válcový arkýř. Do 18. století patřil objekt rodině Schdiusovců, kteří jej prodali šlechtici Antoniusovi de Fogell. V průběhu 19. století se vystřídalo několik majitelů. Významným obdobím pro objekt bylo až vlastnictví rytíře Arthura Polzera, který jej nechal přebudovat na kaštěl (jeden z typů šlechtických sídel na Slovensku u nás souhrnně označovaných jako zámek). Interiéry byly zařízeny pseudoslohovým romantizujícím vybavením, aby působily dojmem starého šlechtického sídla. Od 20. let 20. století patřil bývalý kaštěl československému státu a byl upraven pro potřeby vinařsko-ovocnářské školy a ztratil tak vzhled původního sídla. Dnes již je v majetku Bratislavského samosprávného kraje a sídlí v něm…  číst dále