© Luděk Vláčil 05/2016
Vinařské město Modra, obklopené vinicemi, leží na jihozápadním Slovensku v okrese Pezinok v Bratislavském kraji. V historickém centru města je množství památek, ale pouze jedna z nich se stala jeho symbolem. Je jím takzvaná Horní brána z let 1610-1618, jež bývala součástí městského opevnění. Na severní straně je osazen malý erb Modry a na jižní deska s latinským nápisem, úryvkem ze 127. žalmu: „Když Pán nestřeží město, nadarmo bdí jeho stráže“.
Brána se nachází na rohu ulic Štúrova a Baštová. V současnosti se v Horní bráně nachází expozice Slovenského národního muzea pod názvem "Živé remeslo hrnčiarske". K dalším památkám patří například renesanční kaštěl, gotický kostel sv. Jana Křtitele, kostel sv. Štěpána krále, kaple Panny Marie Sněžné a mnoho dalších. Z centra od hlavní silnice vychází modře a zeleně značená turistická stezka směřující do krásné chráněné krajinné oblasti Malé Karpaty.
Kdy Modra vznikla není známo. Její počátky lze zřejmě hledat v období osídlení zdejší oblasti Slovany, jež spadá do 9. století, do doby rozkvětu Velkomoravské říše. ...V 10. století do této oblasti přišli Maďaři a ta se stala součástí Uherského království. Za první hodnověrný písemný pramen, v němž lze nalézt zmínku o vsi villa Modor, je třeba považovat listinu Bély IV. z roku 1256. První vymezení katastrálního území Modry pochází z listiny krále Ladislava IV. z roku 1287. Dále je Modra zmiňována až na počátku 14. století v období, kdy ji vlastnil Matúš Čák Trenčanský. Po jeho smrti připadla opět královské koruně. Někdy před rokem 1345 ji Ludvík I. daroval jako poddanskou ves své matce Alžbětě Lokýtkovně a později jako věno své manželce Alžbětě Bosenské, dceři bosenského bána Štěpána II. Kotromaniće. Znovuobnovení městských práv se Modra dočkala v roce 1361, kdy je obnovil Ludvík I. V letech 1388–1436 město vlastnil rod Štibořiců, polských šlechticů a později rod Orságů z Guty (1437–1569). Po vymření Orságů po meči se město dostalo opět do majetku královské koruny. V roce 1569 císař Maxmilián II. Modre udělil privilegia svobodného města a v roce 1607 získala od císaře Rudolfa II. statut svobodného královského města, čímž stoupl její význam. Povinností města bylo vybudování systému městského opevnění chránícího nejdůležitější budovy. V letech 1610-1647 vzniklo kamenné opevnění se třemi branami, Pezinskou, Dolní a Horní, které se otvíraly s východem slunce a s jeho západem se opět uzavíraly. Později městské hradby ztratily význam, proto byla většina opevnění v průběhu konce 19. a počátku 20. století rozebrána. Jako první byla v roce 1874 zbořena Pezinská brána a v roce 1882 i Dolní brána. Některé části tohoto opevnění se zachovaly dodnes. Nejvýznamnější částí dochovaného opevnění je bezesporu takzvaná Horní brána.
|
Přihlášení |
