Výsledky hledání míst

V lokalitě příznačně nazývané Hradisko se předpokládá opevnění, jehož existence nebyla prozatím potvrzena. Na počátku 20. stol. měly být někde v těchto místech objeveny důkazy o osídlení ze starší a pozdní doby kamenné.

Hradiště stojící na ostrožně nad ohbím řeky Střely, na kopci zvaném U Střelnice, v dřívějších časech Lindenberg, není dosud datováno. Roku 1982 zde provedli zjišťovací sondy Dana a Jaroslav Baštovi. Nalezli zbytky mazanice a část kamenného drtidla.

Čtyřúhelníkové valy Kokrdov jsou pozůstatkem keltského sakrálního místa z doby laténské. Obdobu obětiště můžeme nalézt na více místech střední i západní Evropy. Původně mělo dvě stavební fáze a zemní zbytky využili ve středověku husité jako opevněný tábor.

Čtyřúhelníkové valy jsou součástí lichoběžníkového zemního kultovního objektu v lese nedaleko vsi Mšecké Žehrovice. Archeologický průzkum, prováděný v 70. a 80. letech 20. století dr. N. Venclovou, prokázal keltské osídlení. Patří k největším podobným objektům u nás.

Přírodní památka v místě pravěkého hradiště z pozdní doby kamenné. Nečetnými povrchovými nálezy doloženo osídlení z pozdní doby kamenné, podrobnější výzkumy nebyly provedeny.

Jedno z nejznámějších a přírodovědecky nejcennějších chráněných území Prahy. Je to skalnatá a hluboká soutěska Šáreckého potoka, která vznikla postupnou vodní erozí. Jedná se o nejstarší horniny, předprvohorního stáří, na území Prahy, jejichž stáří se odhaduje na 800 mil. let.

Dolánky je hradiště na vrchu Rubín, v nadmořské výšce 352 m. Archeologické nálezy dokládají osídlení od pravěku po raný středověk a někteří badatelé jej ztotožňují se Sámovým Vogastisburgem z Fredegarovy kroniky či s bájným Luckým knížectvím z 9. stol.

Jednoprostorové raně středověké hradiště z 11. stol. na ostrožně nad Břežanským údolím. Prozkoumáno v 80. letech 20. stol. V. Čtverákem.

Hradiště východně od vsi Dolní Hradiště bylo osídleno v pozdní době halštatské a v raném středověku. Z původních tří valů se zachovaly následkem zemědělské činnosti dva. Stávalo nad soutokem říčky Střely a Kralovického potoka.

Nepatrné stopy pravěkého hradiště na vrchu Hradiště nad levým břehem Vltavy poblíž hráze Orlické přehradní nádrže. Vrch obtékán Bohostickým a Líšnickým potokem nad jejich soutokem. Hradiště podle sporých nálezů a polohy spekulativně řazeno do mladší doby bronzové.

Raně středověké hradiště v terénních náznacích na základě sporadických nálezů lze klást do 2. pol. 10. stol. První zmínka k r. 981 v Dalimilově kronice je patrně mylná. Od počátku patřilo knížatům z rodu Přemyslovců a tvořilo starobylé správní centrum jižních Čech až do konce 12. stol.

Hradiště nedaleko Postoloprt bylo vybudováno na říční terase pouhé 2 až 4 m nad záplavovým územím Ohře pravděpodobně v druhé polovině 10. nebo počátkem 11. století. Zdejší místo bylo ale osídleno již od pravěku, v neolitu, době halštatské a římské.

Dřevíč je poprvé zmíněna v Kosmově kronice k r. 1002, ale nálezy z období neolitu, únětické, mohylové a knovízské kultury dokládají mnohem starší osídlení. Lokalitu opevnili i Keltové, kteří zde zřídili bránu s tzv. vlásenkovitým zakončením valu.

Lokalita byla osídlena v době kamenné, pozdní době bronzové, době halštatské a v mladší době hradištní. Později využita ke stavbě hradu, takže případné starší fortifikační prvky nejsou v terénu patrné.

V lokalitě Dubový kopec u Velkého Kosíře jsou pozůstatky nedokončeného slovanského hradiště (asi ze 6. stol.). Objeveno r. 1973 archeologem V. Dohnalem. Částečně zkoumáno.