Výsledky hledání míst

Výšinné opevněné hradisko a jedno z nejstarších poutních míst, jež je hluboce spjato s moravskou historií. Doklad velkomoravského výšinného opevněného sídliště s dochovanými relikty opevnění, osídleného nejpozději od pol. 9. stol., je kulturní památkou.

Hradisko na výběžku nad řekou Hanou bylo opevněno valem (částečně dvojitým) a příkopem. Místo bylo podle nálezů obydleno již v ml. době bronzové (1. tis. př.n.l.), další nálezy jsou z doby halštatské (7. - 6. stol. př.n.l.). Opevněné místo bylo využíváno v období válek ještě v 17. a 18. stol.

Hradišťany jsou rozsáhlé opevněné místo na stejnojmenném kopci a ačkoli bylo zkoumáno již nestory české archeologie J. E. Vocelem a K. Hrašem v 19. století, nevíme o něm takřka nic. Nalezena byla pouze keramika knovízské kultury a dvě neolitické sekerky.

Zaniklé hradiště nad obcí Markvarec bylo vybudováno v pravěku ale dosud se nepodařilo určit do jaké kultury patřili jeho obyvatelé. Do současnosti se zachoval jen několik desítek metrů dlouhý pozůstatek valu s příkopem.

Výšinná archeologická lokalita v nadmořské výšce 282 m nad mořem byla osídlena již od doby halštatské až do doby hradištní. Nachází se na nevysokém svahu východně od obce a její existence souvisí s ostatními podobnými místy v Poohří.

Hradisko s rozlohou 6,45 ha chráněné mohutným valem pravděpodobně vybudoval lid lužické kultury v mladší době bronzové či době halštatské. V období 9.-10. stol. jej využili i Slované. V listině z r. 1553 se uvádí, že osada měla v r. 1406 opevnění podobné hradu.

Hradiště z mladší doby bronzové, pozdní doby halštatské a raného středověku o rozloze 21 ha. Jeho akropoli tvoří Tříkřížový vrch neboli Kalvárie. Na severní straně je areál hradiště ohraničen dvojicí mohutných valů.

Slovanské hradiště nálezy datované do 9.-11. století sloužilo k ochraně Trstenické stezky vedoucí z Čech na Moravu. Zaujímalo plochu 1,5 ha na ostrožně nad říčkou Loučnou, někdejší opevnění nyní patrné ve formě valů. Obecně ztotožňováno s lokalitou Hrutov zmiňovanou písemně v 11. a 12. století.

Hradiště Koryta stávalo na úzké ostrožně obtočené řekou Střelou severovýchodně od stejnojmenné vsi. Archeologové je datují do pozdní doby bronzové a dochoval se z něj pouze zbytek mohutného valu. Lokalitu zkoumali v 80. letech manželé Baštovi.

Raně středověké slovanské hradiště, jedno z nejstarších v jižních Čechách z 2. pol. 8. stol.-1. pol. 9. stol. Trojdílné (akropole a dvě na sebe navazující předhradí), opevněné valy (nejmohutnější u akropole, dnes ještě 2-2,5 m vysoké). Pravděpodobně zaniklo požárem podle natavených kamenů v hradbě.

Hradiště z pozdní doby kamenné (eneolitu), kultury nálevkovitých pohárů v lokalitě Na Čechovicku, na masívu Záhoří u Prostějova. Na rozloze cca 4 ha dochovány stopy opevnění. Od r. 1898 několikrát archeologicky zkoumáno – A. Gottwald a M. Šmíd.

Slovanské hradiště z konce 7. či z počátku 8. stol. Zaniklo kolem pol. 9. stol., pravděpodobně v souvislostí s expanzí kouřimských knížat. Lokalita osídlena již v neolitu, eneolitu, v době bronzové i železné. Husité zde vybudovali opevněný tábor.

Hradiště neznámého stáří na vrcholu Studeného vrchu v Bílých Karpatech. Oválné opevnění kolem vrcholu kopce s málo patrným příkopem a valem. Dobře patrný je terénní zlom na vnitřní straně příkopu.

Hradiště nad řekou Jizerou z období přelomu bronzové a železné doby ohraničené dvěma dodnes viditelnými valy.

Výšinné pravěké hradiště na vrcholovém hřebeni Obírka (622 m.n.m) severně od Lipníku n. B. Prokázáno osídlení v době kultury lužických popelnicových polí, v době laténské a pozdního stěhování národů. Částečně zachován náznak zemního valu z mladší a pozdní doby kamenné, který vymezuje 9 ha plochu.