Delfy, významné antické město a archeologické naleziště v Řecku. .
© Pavel Vítek 09/2012
Delfy je významné antické město a archeologické naleziště v Řecku. Najdeme ho v horách pod památnou horou Parnas, která dosahuje výšky 2457 m. Delfy leží 13 km severně od města Itea na pobřeží mořského zálivu Korintského moře a 180 km severozápadně od Atén.
V Delfách rozhodně stojí za zhlédnutí místní muzeum. Jsou zde soustředěny významné nálezy. Muzeum je považováno za jedno z nejdůležitějších míst v areálu. ...Nejcennějším exponátem je bronzová socha vozataje nalezená roku 1896. Druhým důležitým artefaktem je sousoší známé jako „Trojice tančících dívek“, které prý sloužilo jako opora trojnožky, na které Pýthie sedávala při věštění. Dále mezi vystavenými předměty uvidíme pozůstatky sochy býka v životní velikosti, která byla zhotovena ze stříbrných plátů a zlata někdy v 6. století před Kristem. Od roku 1987 jsou Delfy zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO..
V oblasti středního Řecka se severozápadně od Athén rozkládá významné archeologické naleziště, antické město Delfy, jež bylo v minulosti starými Řeky považováno za střed světa, omphalos, v překladu pupek. Rozkládají se na jižních svazích pohoří Parnas a shlížejí, nad širokým údolí s olivovými háji. Už díky této poloze jsou tak Delfy v cílem turistů. ...Turisticky nejzajímavějším místem v této hornaté oblasti je světoznámá Delfská věštírna. Přístupová cesta je lemována pokladnicemi a dary, které Delfy dostávaly od vládců z celého antického světa. Delfy byly náboženským centrem antické civilizace, provází Řeky celými dějinami a zanikají až s příchodem křesťanství. V dobách největší slávy se bez věštby kněžky Pýthie neobešlo jediné závažnější rozhodnutí v Řecku. Říká se, že Pýthie věštila v extázi umocněné zvláštními omamnými látkami a rozluštit její vyjádření nebylo vůbec jednoduché. Chodili za ní proto kněží, kteří její věštby následně dále tlumočili. Pýthie při věštbách sedávala na Sibylině skále nedaleko trosek chrámu boha Apollóna ze 4. století před Kristem. Již ve 12. století před Kristem sem směřovali poutníci, aby pořádali Pýthii o radu. Při návštěvě antického areálu upoutávají zejména pozůstatky Apollonova chrámu. Ten byl objeven francouzskými archeology v roce 1892. Od té doby se podařilo vztyčit šest zborcených dórských sloupů a z části tak chrámu navrátit bývalou vznešenost. Vstup do vlastního posvátného Apollonova okrsku vede vzhůru takzvanou Svatou cestou, původně lemovanou pokladnicemi pro uložení darů věštkyni. Nejlépe se dochovala pokladnice Athén. Z majestátního Apollonova chrámu se zachovalo už jen několik dórských sloupů. Z hlavní části chrámu se vcházelo do vnitřní svatyně. Zde Pýthie pronášela své věštby, většinou v podobě nesouvislých výkřiků. Stranou od věštírny stávala kruhová stavba Athénina chrámu ze 4. stol. př. n. l. Dodnes ze z něho zachovaly tři sloupy v dórském stylu. Za zhlédnutí stojí také nejzachovalejší starověký stadion v Řecku. Stadion měl kapacitu 7000 míst a každé 4 roky na něm probíhaly Pýthijské hry k poctě boha věštby, Apollona. Byly jakousi obdobou olympiády. Ve svahu nad Apollonovým chrámem stojí též zachovalé divadlo, postavené ve 4. století před Kristem. Do hlediště se vešlo 5000 diváků..
|
Přihlášení |
