akropolis

Stavby na Aténské Akropoli.

Schodiště na Propyleje

© Pavel Vítek 09/2012

Akropolis je výrazné vápencové skalisko v centru Atén. Původní skála byla obehnána mohutnou zdí z velkých tesaných kvádrů a vrcholek téměř vyrovnán. Hlavní vstup na Akropoli vede od západu po schodech do Propylejí, vstupní budovy se sloupy a pěti branami. V jihozápadním rohu jsou zbytky chrámu Athény Niké. Na vrcholu plošiny akropole stojí především hlavní chrám Athény čili Parthenon. Při severní hraně plošiny stojí druhý největší chrám, Erechtheion, a zbytky dalších staveb, Pandroseion, Arreforion, oltáře Athény a svatyně Dia Poliea. Na jižním úpatí Akropole stojí dobře zachovalý Odeon Heroda Attika, Eumeneovo sloupořadí, divadlo Dionýsia Eleuthera a Periklův Odeon. Na severozápadním úpatí je stará agora, kudy se vystupovalo na Akropoli.

Athénská akropolis je asi nejznámější akropolí na světě. Na návrší stával patrně už v polovině 2. tisíciletí př. n. l. mykénský hrad se sídlem krále i chrámy. Kolem skaliska vznikla hradba v délce 750 m, místy až 10 m vysoká. V 8. století př. n. l. byl na místě mykénského paláce vybudován dřevěný chrám Athény Polias. Po vítězství u Marathonu roku 490 př. n. l. byla vrchní plošina vyrovnána 8 tisíci dvoutunových bloků vápence a na ní vystavěn tzv. Starší Parthenón. Když město dobyli a vyplenili Peršané roku 480 př. n. l. chrámy vypálili a zničili. Po Perských válkách už Akropole sloužila pouze náboženským účelům. V Parthenónu však byla také městská pokladnice. Hlavní stavby dnešní Akropole, Parthenon, Erechtheion a další, vznikly v klasické době za Perikla v letech 460 – 430 př. n. l. pod vedením sochaře Feidia a architektů Iktina a Kallikrata. Do roku 432 př. n. l. byla postavena také západní brána se sloupovím,…  číst dále