Výsledky hledání míst

Hradiště z doby jevišovické a horákovské kultury, na výrazném kopci asi 1,5 km severozápadně od Bosonoh. Zachovány náznaky opevnění. Lokalita je zalesněna a leží mimo turistické trasy.

Halštatsko-laténské hradiště vybudované v době mezi 7. stol. až 2. pol. 5. stol. př. Kr. Hradiště nemělo pravděpodobně sídelní roli, sloužilo jako refugium či svatyně. Zachoval se vnitřní val, místy až 13 m široký, vnější val je málo zřetelný.

Halštatské hradiště nedaleko obce Březina na okrese Praha – východ. Bylo považováno za slovanské, výzkum J. Kudrnáče z šedesátých let prokázaly starší původ. Velmi dobře dochovaný systém valů a příkopů.

Slovanské nížinné hradisko zřejmě z 9.-10. stol. v lokalitě zvané Veleš se původně nacházelo na pravém břehu v záhybu řeky Moravy. Některé nálezy nasvědčují i mladšímu osídlení. Lokalita nebyla dosud odborně a systematicky prozkoumána.

Hradiště Budeč bylo osídleno již v době bronzové ale v dějinách českého státu sehrálo hlavní úlohu v 9. a 10. století kdy zde měl být vyučován kníže Václav. Kostel sv. Petra a Pavla je nejstarší dosud stojící sakrální stavbou na našem území.

Budkovické hradiště pochází z doby železné, horákovské kultury. Leží v lese nad pravým břehem řeky Rokytné při modře značené turistické stezce a jeho rozloha činí asi 0,2 ha.

Pozůstatky hradiště, vystavěného Slovany na přelomu 8. a 9. století v místě starších sídlišť (doloženy neolitické nálezy).

Hradisko nejistého stáří bylo chráněno mohutným obvodovým valem, dodnes patrným zejména na západní straně a dosahujícím místy výšky až 8 m. Ze severní strany byl i příkop. Lokalitu z jižní a východní strany částečně poškodila novověká těžba písku.

Výšinné opevněné hradisko osídlené v období eneolitu, pozdní době bronzové - době halštatské (přesněji HB, HC) je archeologicky cenná lokalita s dochovanými relikty opevnění. Archeologicky zkoumáno v letech 1984 a 1999-2000. Kulturní památka.

Hradiště Čekyně II je nedávno nalezená nevelká pravěká opevněná lokalita z období kultur lužických popelnicových polí s dochovanými relikty opevnění, kterou v r. 1999 objevil M. Plaček. Opevnění patrně mělo sloužit pouze jako příležitostné útočiště.

Jedna z nejstarších keltských lokalit na Moravě, datována do druhé poloviny 5. až počátku 4. stol. př. nl. Dodnes dochovány znatelné valy v délce přes 200 m.

Výšinné sídliště Čertovka bylo osídleno v pravěku, v eneolitu lidmi řivnáčské kultury a také v době bronzové zástupci únětické kultury. Archeologové zde objevili žárové hroby, kultovní předměty, pozůstatky obytných chat i zbytky pecí sloužících k tavení bronzu. Poprvé bylo zkoumáno mezi světovými válkami.

Hradiště s mohutnými valy u vsi Češova má rozlohu téměř 40 ha a složité opevnění s impozantními valy, které se zachovaly až do výše 12 m. Při základně jsou až 50 m široké a chrání je až 5 m hluboký příkop. Nebylo dosud důkladně zkoumáno. Pro teorii, že jde o keltské oppidum, svědčí některé nálezy.

Zaniklé hradiště na cestě z Míšně do Čech zmiňované v roce 993. Zaniklo pravděpodobně ve 12. nebo 13. stol. Nejpravděpodobnější lokací je Horka u Chlumce, na nejvyšším místě stojí barokní kaple Nejsvětější Trojice.

Míisto opevnění - hradiště - nejasného stáří, nachazející se nad obcí Chvalčov. Lokalita byla ve 20. století takřka z poloviny odtěžena dnes již nefunkčním kamenolomem.