Výsledky hledání míst

Hradiště nedaleko vsi Kotaneč, nad pravým břehem řeky Střely, byla osídlena již během eneolitu, pozdní době bronzové a ve středověku. Archeologickou lokalitu tvoří úzký skalnatý hřbet přepažený dnes sotva znatelným příkopem a valem. Poprvé byla ohledána Darou Baštovou v roce 1982.

Kotýz byl osídlen od pravěku (nálezy břidlicových destiček s rytinami). Hradiště se stopami osídlení v pozdní době bronzové, době halštatské a v době hradištní. Z kterého období pochází fortifikace, nebylo dosud zjištěno.

Zaniklé významné přemyslovské hradiště/hrad z 11. století zvané také "Druhá Kouřim". Po roce 1223 boji poničené sídlo Děpolta III. přenechává svůj význam poblíž nově vznikajícímu městu Kouřim.

Jednodílné blatné hradiště o rozloze asi 1,4 ha vybudované v šíji mendru starého Labe bylo chráněno ze tří stran původním tokem. Po obvodu bylo navíc opevněno valem a příkopem. Přístup zřejmě umožňovala haťovaná stezka vedoucí přes bažiny od východu.

Hradiště u obce Myslejovice z pozdní doby kamenné, z období kultury nálevkovitých pohárů. Archeologicky zatím téměř neprozkoumané.

Raně středověké hradiště ve výšinné poloze o rozloze 7,5 až 12,5 ha. Na jeho západním okraji stojí pomník bitvy u Kolína. Areál hradiště nebyl dosud systematicky prozkoumán, není známo, kdy přesně vzniklo a zaniklo.

Rozsáhlé hradiště z 9. stol. o rozloze zhruba 20 ha. Sloužilo jako vojenský opěrný bod při hranici Velkomoravské říše s územím českých knížat. Místo bylo osídleno již v 8. století. Funkci útočištného hradiště plnilo ještě ve 12. a 13. století.

Raně středověké opevnění přirozeně chráněné ze tří stran prudkými srázy. V místě přístupové šíje ostrožnu chránil příčný val a příkop a po obvodu bylo zřejmě opevnění lehké konstrukce. Nálezy datují osídlení do 11. a 12. stol.

Hradiště v Levousech bylo osídleno obyvateli neolitických kultur s lineární keramikou, únětické kultury starší doby bronzové, knovízské kultury a štítarské kultury z pozdní doby bronzové. Část opevnění pochází i z raného středověku, z 9. a 10. stol.

Vrch vysoko nad levým břehem Vltavy byl osídlen již v pozdní době kamenné, největšího rozmachu se hradiště zažilo v raném středověku jako rodové sídlo Přemyslovců. V 80. letech 9. století zde byl postaven první český kostel, 19. 2. 982 zvolen biskupem Slavníkovec Vojtěch. Zaniklo koncem 11. století

Hradiště patrně halštatského původu ze 6. stol. př. n. l., dobudované a rozšířené Slovany v 8. až 10. stol. n. l. Zaniklo zřejmě násilným způsobem na přelomu 9. a 10. stol. Zachované terénní stopy, zejména valy, leží mimo značené cesty.

Slavníkovské hradiště z koncem 8. století. Ráz knížecího sídla s palácem, třemi chrámy, mincovnou, hospodářskými stavbami a železářskými objekty. V 11. století postaven nový palác. Poslední zmínky r.1130. Zachované základy paláce, kostela a vstupní brány.

Zalesněný vrch Líska se tyčí do výšky 534 m nad mořem severně od Libčevsi. Keramické fragmenty, nalezené na úzkém, podlouhlém a nehostinném vrcholu nasvědčují o nějaké formě užívání již v pravěku. To možná mělo souvislost s nedalekým hradištěm u Měrunic.

Jednodílné výšinné opevněné hradiště z pozdní doby halštatské a raného středověku. První hradiště vyrostlo v 6. století před Kristem, konečnou podobu mu dali nejspíše Slované v 9., možná i v 8. století našeho letopočtu. Terénní náznaky (systém valů). Volně přístupné. Cesta k hradišti neznačena.

Hradiště o rozloze 7 ha z doby hradištní, z 10. – 12. století, pravděpodobně využívané již mnohem dříve (eneolit, doba bronzová, halštatská). Dochoval se pouze zbytek prvého šíjového valu.