Výsledky hledání míst

Malé hradiště bylo osídleno v 9.-10. století, pravděpodobně Lužickými Srby a nejspíš bylo strážním bodem na obchodní stezce. Na východní straně jsou pozůstatky obvodového valu vysoké až 2 metry, na severu mají výšku 1 metr a na jihu jen pár desítek centimetrů.

Pozůstatky hradiště z pozdní doby bronzové, část nálezů keramiky pochází i z pozdní doby halštatské. Západní část vrcholové plošiny je oddělený 100 metrů dlouhým opukovým valem, hradiště má plochu cca 1,5 hektaru.

Rozsáhlé hradiště o ploše cca 9 ha označují zbytky obvodového opevnění, místy jako hlinitopísčitý val, jinde jako terasa. Na východní přístupové straně zachována dvojitá linie valů. Stáří hradiště se datuje do pozdní doby bronzové, doložené je osídlení Slovany po celou dobu hradištní.

Hradiště osídlené snad v pravěku a době hradištní zabíralo prostor ostrožny o ploše asi 3,5 ha přirozeně chráněné ze tří stran strmými svahy. Na severu bylo opevněno dodnes dobře patrným, 7 metrů širokým příkopem a mohutným valem.

Jedno z největších pravěkých hradišť na Moravě o rozloze 55 ha. Poloha osídlena již v eneolitu, hradiště využíváno v době bronzové, pozdní době laténské a snad i v době hradištní. Částečně dochovány dvě až tři linie valů a příkopů. Narušeno chatovou osadou a lomem, částečně zalesněno.

Hradiště lužické kultury z mladší doby bronzové zaujímá plochu velkou 4,4 ha a leží uvnitř národní přírodní rezervace Čtvrtě vyhlášené r. 1989 poblíž vsi Studce, která je místní částí městyse Loučeň. Dochované valy a příkopy nejsnáze přístupné ze Studců po modrém značení.

Opevněná lokalita chráněná strmými svahy, kamenohliněným valem a palisádou byla osídlena v pozdní době bronzové a v době halštatské.

Rozsáhlé slovanské hradiště s několika podhradími a řadou kostelů, jedno z center Velkomoravské říše. Objeveno v roce 1954 J. Poulíkem, archeologicky zkoumáno až do roku 1992.

Hradiště neznámého původu, nesprávně označované též "hrad Boleslav", leží u soutoku Mže a Otročínského potoka na katastru Milíkov u Stříbra. Středověké osídlení bylo vyloučeno, jde tedy o hradiště pravěké, snad z doby halštatské. Zapsáno jako kulturní památka od r. 1958.

Hlavní osídlení spadalo do 1.tisl. př.n.l. Místo je chráněno po délce svahy strmě spadajícími do údolí. Bylo obehnáno hradbami. Patrné zbytky valů. Na jižní straně zachovány zbytky kamenných základů hradeb. Hradiště zničeno za neznámých okolností.

Předpokládané nížinné opevněné sídliště bez terénních stop bylo zkoumáno v l. 1961 a 1963. Nálezy dokládají kulturní vrstvy z 11.-13. stol. a ve dvou sondách byly zjištěny stopy soudobého opevnění. Od r. 1958 je lokalita chráněna jako kulturní památka.

Hradiště na výrazném vrchu (360 m n. m). Nálezy z doby únětické, mohylové, knovízské a haštalské, po delší pauze znovu osídleno Slovany (8. a 9. stol.), ve 13. stol. postaven středověký hrad. Z hradiště dochován val kolem nižší plošiny.

Velkomoravské hradisko vybudované v několika etapách na výrazné ostrožně chráněné říčními toky. Osídlení je datováno zhruba do 9.-11. století. Lokalita poškozena při budování romské osady a zahrádkářské kolonie.

Město Mykény bylo centrem první řecké civilizace. Při vstupu do areálu je hrobka vládce Átrea. Vstup do tzv. mykénského hradu střeží Lví brána. Za branou jsou královské hrobky. V další části je královský palác. Památky nalezené v Mykénách jsou uloženy v Národním archeologickém muzeu v Athénách.