Výsledky hledání míst

Kamenná pevnost na okraji 100 m vysokých útesů postavená pravděpodobně v době bronzové či železné. Tvoří ji čtyři zdi z nasucho poskládaných kamenů. Sloužila nejspíše jako obřadní a náboženské místo a až poté jako vojenská pevnost a opevněná osada.

Pevnost Dún Dúchathair na jižním pobřeží ostrova Inishmore, zvaná též Black Fort (Černá pevnost), dostala název podle barvy místního tmavého vápence. Jedná se o stavbu obdobnou několika dalším na ostrově, ale jen s jednou dochovanou půlkruhovou zdí.

Kruhová pevnost na nejvyšším místě ostrova Inishmore, která byla postavena asi mezi lety 550-800 n. l. na místě staršího opevnění. Tvoří ji dva prstence z nasucho poskládaných kamenů a uprostřed je kruhová stavba.

Kamenná tvrz Dún Eoghanachta se nachází v západní části ostrova Inishmore v Aranském souostroví. Doba jejího vzniku není známa, uvádí se doba železná nebo 5. století n. l. Koncem 19. století byla pevnost opravována.

Hradisko Havránok vybudovali v mladší době železné (označované též jako laténská), někdy v letech 300-100 před n. l., nositelé púchovské kultury, s nimiž je často přímo ztotožňován keltský kmen Kotínů. Dnes kulturní památka a archeoskanzen se zrekonstruovanými stavbami, svatyní a částí opevnění.

Lokalita nejasného původu a účelu - na severním úpatí kopce se zachovaly několik set metrů dlouhé zídky z nasucho kladených kamenů, tvořící jakýsi labyrint. Snad šlo o hradiště či kultovní místo. V jižní a jihovýchodní části přírodní památka Hradiště s výskytem stepní květeny a konikleců.

Na místě pravěkého hradiště z l. 1800-1400 př. n. l. se v 6. stol. usídlil kmen Holasiců. V 9. stol. podroben Moravany. Ve 12. stol. obnoveno osídlení v podobě střed. zeměpanskoho dvora s dřevěným kostelem, na poč. 14. stol. přestavěným. V objektech býv. dvora dnes sídlí Muzeum Slezský venkov.

Knovízské hradiště z pomezí doby bronzové a železné, později slovanské osídlení na sklonku starší a střední doby hradištní (8. až 9. stol. n. l.). Zaniklo rozsáhlým požárem, dosud dobře patrné relikty opevnění.

Významné moravské hradiště na vrcholu Hostýna, osídlené již ve starší době kamenné. Poprvé opevněno v době lužické. V době galské nejvýznamější moravské oppidum. Dochován výrazný obvodový val sídliště (cca 1750 m) a místa vstupních bran.

Výšinné hradiště na plošině v blízkosti vrchu Mužský (plocha 17 ha), osídleno v mladším paleolitu (5. tisíciletí př.n.l.), poté lidem s keramikou nálevkových pohárů a lidem popelnicových polí. V 8.-9. století bylo hradiště nově opevněno Slovany.

Přírodní památka rozkládající se na 46ha, vyhlášená r. 1989 a prehistorické hradiště (200x90m) na vrcholu (628m n.m.) kopce Hradec, tvořícího součást Brdské vrchoviny. Až 12m široké a 5m vysoké valy, mimo vegetační období výhled směr Dobříš.

Jednodílné výšinné opevněné hradiště ledvinovitého půdorysu ze starší doby bronzové. Terénní náznaky. Zachováno ve vzácně autentickém stavu bez výraznějšího narušení. Patří do soustavy tří hradišť mezi Hlubokou a Týnem nad Vltavou (Baba a Litoradlice u Purkarce). Nepřístupné (nová obora Poněšice).

Raně středověké hradiště z 9.–12. století na stezce z Prahy do Bavorska v západní části stejnojmenné obce. Částečně zachovány valy a příkopy mezi zástavbou.

Lokalita osídlena v době kamenné, laténské a halštatské, od 9. stol. slovanské nálezy. V 11.-13. stol. přemyslovským správním střediskem. Protáhlá oválná plocha (cca 0,4-0,6 ha) se strmými skalnatými srázy bývala akropolí s nelokalizovaným, ale prameny doloženým románským kostelem Panny Marie.

Náznaky opevněného hradiska jsou kulturní památkou. Oblast osídlena od mladší doby kamenné. V 5.- 4. tisíciletí př. n. l. rozsáhlé sídliště, později opevněné. První průzkum lokality provedl r. 1850 Julius Suchý. V letech 1949-1956 zde probíhal systematický průzkum.