Kremnica

století do konce 15. století. Na hradním pahorku byl vybudován nejdříve románský kostel (1. polovina 13. století) s karnerem (1. polovina 14. století) a hřbitovem, který byl obehnán opevněním již v 2. polovině 13. století (dle archeologického výzkumu J. Hoššy). Později (14. století) zde byl postaven palác královského úředníka Banské komory, nejvyššího představitele báňského úřadu, který měl za úkol pro krále vybírat poplatky z vytěžených kovů. Postupem času v hradním areálu přibyly další stavby a v období vrcholné gotiky se ustálila konečná podoba hradu. Stalo se tak po dvou etapách přestavby hradu a úprav terénu – v první etapě ve 14. století byl vybudován dvojitý prstenec hradeb, současně byla na severu postavena vstupní věž, na západní straně malá věž (dokončena nejpozději před r. 1380) a na východě byla k parkánové zdi přistavěna půlkruhová bašta. Druhá gotická přestavba hradu byla zahájena po polovině 15. století – bylo přestavěno opevnění, aby lépe sloužilo při obraně proti moderním střelným zbraním. V 15. století se navíc k hradu připojily hradby města. Roku 1560 postihl hrad velký požár, jehož následky si vyžádaly rozsáhlé opravy, při kterých byly stavby upraveny (zaklenutí věží, zvýšení severní věže o jedno podlaží, přestavba radnice). Karner sv. Ondřeje (původně sv. Michala, nové zasvěcení r. 1430) je nejstarší stavbou hradu – resp. jeho spodní část, kostnice s románskou žebrovou klenbou (2. polovina 13. století). Horní gotická část (14. století) sloužila jako kaple. Kapli zdobí gotické malby, zachycující výjevy ze života sv. Erasma a gotická žebrová klenba. Karner sloužil dlouho také jako zbrojnice (s jistotou v období r. 1506 – 18. století), kaple byla znovu vysvěcena v třetině 18. století. Římskokatolický kostel sv. Kateřiny vznikl přestavbou původního kostela (zachovány obvodové zdi). Nejpozději v 2. polovině 14. století byl postaven polygonální presbytář s gotickými klenbami. Kolem roku 1400 byl kostel přestavěn. Pozdně goticky byl upraven v 80. letech 15. století. Po požáru r. 1560, kdy byla poškozena hlavně věž, byl renesančně opraven (renesanční kazatelna v interiéru). Kostel prošel rekonstrukcí (módní regotizace) v letech 1883–1886. Celková obnova kostela v l. 1926–1930. Hranolová severní věž chránila vstup do hradu. Byla postavena v 2. polovině 14. století. Původně dvoupatrová věž byla o jedno patro navýšena po požáru roku 1560, při této opravě byly také vytvořeny renesanční klenby v nižších patrech. Věž mívala vstupní padací most, který byl v 19. stol. nahrazen kamenným mostem. Ve věži je možné si prohlédnout expozice „Z archeologického výzkumu městského hradu v Kremnici“ a „Obrana města“. Malá věž – tzv. Hodinová nebo Türl – byla součástí opevnění, vybudovaného ve 14. století. V přízemí má klenby z 16. století. Koncem 17. století byla navýšena o zvonicové patro a byl sem umístěn největší zvon Urban z r. 1588 (renesanční, průměr 1,66 m). V 18. století osazena hodinami (v 19. století přemístěny na věž kostela). V Malé věži je možné si prohlédnout výstavu „Kremnické zvony“. Jižní věž – tzv. Farní – spojuje vstupním schodištěm hrad s městem. Hranolová věž, postavená v 2. polovině 14. století, byla do 15. století farním sídlem. Kryté schodiště bylo přistavěno po r. 1780. Koncem 19. století byly do patra umístěny zvony. V současnosti věž slouží jako vstup do hradu. Radnice je největší světskou stavbou hradního areálu. Byla postavena ve 14. století, v 15. a 16. století prošla stavebními úpravami. Koncem 19. století byla původně pětipodlažní budova snížena o dvě poschodí (z důvodu narušení statiky stavby). Městská rada zde zasedala do roku 1560. V radnici je expozice „Barokní plastiky“, která představuje sochy ze dvou kremnických kostelů, hradního kostela sv. Kateřiny a zrušeného městského kostela Panny Marie. Půlkruhová Banícká bašta (nebo také Hornická) byla původně součástí opevnění. V 2. polovině 15. století, v časech míru, byla doplněna přístavbou polygonálního presbytáře nové kaple Narození Panny Marie. Na presbytář navazovala krátká obdélná loď. Kaple byla v l. 1611–12 znovu upravena na baštu (hrozba tureckých vpádů). Počátkem 20. století, v l. 1925–1928 a v l. 1976–1996 prošel hrad postupně rekonstrukcí..

Tak byl kostel obepnut kruhovou hradbou, do které byl zakomponován karner sv. Michala, nazývaný od r 1430 karnerem sv. Ondřeje. Tuto hradbu pak nahradila na počátku 14. století hradba nová. Tehdy také vznikly dvě branské věže – severní brána a tzv. Hodinová věž. Tyto přestavby souvisí s nadáním města privilegii v r. 1328 a zřízením hornouherského horního a mincovního práva. Tehdy také vznikla dnes již napolo zřícená budova radnice, mající pravděpodobně podobu obytné věže. Dolování se v okolí města čím dál tím více rozmáhalo a od r. 1335 započala ražba slavných kremnických dukátů. Náhle zbohatnutí města umožnilo kompletní přestavbu kostela svaté Kateřiny a výstavbu druhého hradebního okruhu. V 15. století se na městský hrad napojily městské hradby. Za poměrné klidné situace v Horních Uhrách za vlády Matyáše Korvína (1458–1490) byla východní polygonální bašta využita jako spodek polygonálního kněžiště nově vzniklé kaple. To však nebylo příliš prozřetelné a tak se tato stavba za tureckého vpádu 1611–1612 opět stala baštou. Mezitím r. 1560 postihl hradní pevnost požár, který vyvolal nutnou obnovu, během níž byly navíc nově zaklenuty věže, severní věž byla o patro zvýšena a došlo k úpravě radnice. Od r. 1660 byl hrad postupně přizpůsobován sakrální funkci. Západní věž získala zvonicové patro, v 1. třetině 18. století pak byla vysvěcena kaple v bývalém karneru a v 19. století prošel hradní kostel regotizací. 20. století se neslo ve znamení památkových úprav a proběhly zde stavebně-historické a archeologické výzkumy..