Kremnica

stol. do konce 15. století. Na hradním pahorku byl vybudován nejdříve románský kostel (1. pol. 13. stol.) s karnerem (1. pol. 14. stol.) a hřbitovem, který byl obehnán opevněním již v 2. pol. 13. stol. (dle archeologického výzkumu J. Hoššy). Později (14. stol.) zde byl postaven palác královského úředníka Banské komory, nejvyššího představitele báňského úřadu, který měl za úkol pro krále vybírat poplatky z vytěžených kovů. Postupem času v hradním areálu přibyly další stavby a v období vrcholné gotiky se ustálila konečná podoba hradu. Stalo se tak po dvou etapách přestavby hradu a úprav terénu - v první etapě ve 14. století byl vybudován dvojitý prstenec hradeb, současně byla na severu postavena vstupní věž, na západní straně malá věž (dokončena nejpozději před r. 1380) a na východě byla k parkánové zdi přistavěna půlkruhová bašta. Druhá gotická přestavba hradu byla zahájena po polovině 15. století – bylo přestavěno opevnění, aby lépe sloužilo při obraně proti moderním střelným zbraním. V 15. století se navíc k hradu připojily hradby města. Roku 1560 postihl hrad velký požár, jehož následky si vyžádaly rozsáhlé opravy, při kterých byly stavby upraveny (zaklenutí věží, zvýšení severní věže o jedno podlaží, přestavba radnice). Karner sv. Ondřeje (původně sv. Michala, nové zasvěcení r. 1430) je nejstarší stavbou hradu - resp. jeho spodní část, kostnice s románskou žebrovou klenbou (2. pol. 13. stol.). Horní gotická část (14. stol.) sloužila jako kaple. Kapli zdobí gotické malby, zachycující výjevy ze života sv. Erasma a gotická žebrová klenba. Karner sloužil dlouho také jako zbrojnice (s jistotou v období r. 1506 - 18. stol.), kaple byla znovu vysvěcena v třetině 18. století. Římskokatolický kostel sv. Kateřiny vznikl přestavbou původního kostela (zachovány obvodové zdi). Nejpozději v 2. pol. 14. století byl postaven polygonální presbytář s gotickými klenbami. Kolem roku 1400 byl kostel přestavěn. Pozdně goticky byl upraven v 80. letech 15. století. Po požáru r. 1560, kdy byla poškozena hlavně věž, byl renesančně opraven (renesanční kazatelna v interiéru). Kostel prošel rekonstrukcí (módní regotizace) v letech 1883 - 1886. Celková obnova kostela v l. 1926 - 1930. Hranolová severní věž chránila vstup do hradu. Byla postavena v 2. polovině 14. století. Původně dvoupatrová věž byla o jedno patro navýšena po požáru roku 1560, při této opravě byly také vytvořeny renesanční klenby v nižších patrech. Věž mívala vstupní padací most, který byl v 19. stol. nahrazen kamenným mostem. Ve věži je možné si prohlédnout expozice „Z archeologického výzkumu městského hradu v Kremnici“ a „Obrana města“. Malá věž - tzv. Hodinová nebo Türl - byla součástí opevnění, vybudovaného ve 14. století. V přízemí má klenby z 16. století. Koncem 17. století byla navýšena o zvonicové patro a byl sem umístěn největší zvon Urban z r. 1588 (renesanční, průměr 1,66 m). V 18. stol. osazena hodinami (v 19. stol. přemístěny na věž kostela). V Malé věži je možné si prohlédnout výstavu „Kremnické zvony“. Jižní věž - tzv. farní - spojuje vstupním schodištěm hrad s městem. Hranolová věž, postavená v 2. polovině 14. století, byla do 15. století farním sídlem. Kryté schodiště bylo přistavěno po r. 1780. Koncem 19. století byly do patra umístěny zvony. V současnosti věž slouží jako vstup do hradu. Radnice je největší světskou stavbou hradního areálu. Byla postavena ve 14. století, v 15. a 16. století prošla stavebními úpravami. Koncem 19. století byla původně pětipodlažní budova snížena o dvě poschodí (z důvodu narušení statiky stavby). Městská rada zde zasedala do roku 1560. V radnici je expozice „Barokní plastiky“, která představuje sochy ze dvou kremnických kostelů, hradního kostela sv. Kateřiny a zrušeného městského kostela Panny Marie. Půlkruhová Banícká bašta (nebo také Hornická) byla původně součástí opevnění. V 2. pol. 15. stol., v časech míru, byla doplněna přístavbou polygonálního presbytáře nové kaple Narození Panny Marie. Na presbytář navazovala krátká obdélná loď. Kaple byla v l. 1611 – 12 znovu upravena na baštu (hrozba tureckých vpádů).

Počátkem 20. století, v l. 1925 – 1928 a v l. 1976 – 1996 prošel hrad postupně rekonstrukcí.

Tak byl kostel obepnut kruhovou hradbou, do které byl zakomponován karner sv. Michala, nazývaný od r 1430 karnerem sv. Ondřeje. Tuto hradbu pak nahradila na počátku 14. století hradba nová. Tehdy také vznikly dvě branské věže – severní brána a tzv. Hodinová věž. Tyto přestavby souvisí s nadáním města privilegii v r. 1328 a zřízením hornouherského horního a mincovního práva. Tehdy také vznikla dnes již napolo zřícená budova radnice, mající pravděpodobně podobu obytné věže. Dolování se v okolí města čím dál tím více rozmáhalo a od r. 1335 započala ražba slavných kremnických dukátů. Náhle zbohatnutí města umožnilo kompletní přestavbu kostela svaté Kateřiny a výstavbu druhého hradebního okruhu. V 15. století se na městský hrad napojily městské hradby. Za poměrné klidné situace v Horních Uhrách za vlády Matyáše Korvína (1458-1490) byla východní polygonální bašta využita jako spodek polygonálního kněžiště nově vzniklé kaple. To však nebylo příliš prozřetelné a tak se tato stavba za tureckého vpádu 1611-1612 opět stala baštou. Mezitím r. 1560 postihl hradní pevnost požár, který vyvolal nutnou obnovu, během níž byly navíc nově zaklenuty věže, severní věž byla o patro zvýšena a došlo k úpravě radnice. Od r. 1660 byl hrad postupně přizpůsobován sakrální funkci. Západní věž získala zvonicové patro, v 1/3 18. století pak byla vysvěcena kaple v bývalém karneru a v 19. století prošel hradní kostel regotizací. 20. století se neslo ve znamení památkových úprav a proběhly zde stavebně – historické a archeologické výzkumy.