Turistické cíle v okolí obce Lesná

Pozdně gotická žulová boží muka z roku 1588 stojí na rozcestí při cestě do osady Světce. Kapličku má zdobenou slepými arkádami ve tvaru oslího oblouku, ukončenými rovnoramennými křížky, je na ní datace a iniciály B. F. / W. F. či M. F. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Pozdně renesanční boží muka nechali vystavět Sebastian Meixner s manželkou Marií, roz. Stadlerovou r. 1602. Později pravděpodobně povalena a znovu vztyčena. Zdobí je nezřetelné erby rodin Meixnerů a Stadlerů z Wolfersgrünu. Kolem železná ohrádka patrně z 19. století. Památkově chráněná od r. 1958.

Poprvé je zmíněno sídlo v Brodu nad Tichou s jistým Vítkem v roce 1243. Rytířský rod z Brodu držel Brod asi do r.1379, následně již s městečkem ho získává Anna z Volfštejna. Následuje několik dalších majitelů. R. 1431 asi zaniká spolu s městečkem při křížové výpravě, r.1437 pak připadá k panství Planá. Po tvrzi se dochovaly jen nepatrné zbytky na kostelním návrší.

Původní gotická tvrz rozšířena na zámek koncem 15. či zač. 16. stol. za potomků Bohuslava Bohuše z Otěšic. Otěšičtí vlastnili zámek od r. 1443 do r. 1591. Zbytky tvrze tvoří severozápadní část zámku. Dnes čtvercová budova krytá mansardovou střechou.

Barokní lovecký zámeček na místě sklárny nechal postavit František Kolowrat Libštejnský v roce 1742. Autorem projektu byl nejspíše Jan Blažej Santini. Od roku 1930 zde fungovaly Západočeské dřevařské závody Jindřicha Kolowrata.

Zřícenina románského hradu založeného před rokem 1125 hrabaty ze Sulzbachu. Roku 1188 spadl jako odúmrť na císaře Fridricha Barbarossu, od roku 1212 byl lénem českého království, později byl často zastavován, po polovině 15. století byl ztracen. Roku 1634 vypálen Sasy a již nebyl obnoven.

Pozdně gotická žulová boží muka z r. 1522, unikátní kamenická práce, překračující svým významem hranice regionu. Na kruhové základně stojí čtyřikrát odstupňovaná patka, dřík je válcový, dolů se rozšiřující. Kaplička má niky ve tvaru oslího hřbetu s novodobými obrázky. Památkově chráněná od r. 1958.

Odlehlá rozhledna Havran na stejnojmenném vrchu při německé hranici v Českém lese vznikla roku 2013 rekonstrukcí a úpravou vojenského objektu z roku 1972. Poskytuje neomezený kruhový výhled převážně na německé území, na české straně pak na Český a Slavkovský les a Šumavu.

Barokní pohřební kaple sv. Kříže byla vybudována k uložení ostatků majitele tachovského panství Johanna Filipa Husmanna a jeho manželky Emílie z Donína před rokem 1782. V 70. letech 20. století byla pobořena, zůstaly fragmenty obvodového zdiva s výškou maximálně 150 cm, r. 2015 zakonzervované.

Mlýn uváděn v 16. století v majetku bosých karmelitánů, r. 1547 konfiskován. Od roku 1645 majetek Jana Filipa Husmanna z Namedy, přestavěn v pozdně renesančním stylu. V 21. století rekonstruován, v letech 2006–2007 obnoveno vodní kolo. V současní době využívá budovu Tachovský dětský sbor.

Pozdně barokní, částečně klasicistní zámek postavený nejspíše za Zikmunda Heimhausena koncem 18. stol. chátrající uprostřed zanikajícího parku. Jeden ze třech zámků postavený v této oblasti za Heimhausenů.

Stavba jež v sobě snoubí prvky průmyslové architektury a aristokratické vznešenosti. Na tehdejší dobu velice technicky promyšlená, v neorománském slohu, postavená z popudu Alfréda Windischgrätze. Jedná se o druhou největší jízdárnu ve střední Evropě.