V jádře renesanční barokní zámek rodu Grosserů ze 17. století ve středu obce. Obdélná patrová stavba s mansardovou střechou. Severní polovina zámku je ve velmi špatném technickém stavu.
Hlavní obrázek místa
celkový pohled na zámek od východu
© Jan P. Štěpánek 08/2006
Barokní Grosserovský zámek (kaštiel) s renesančním jádrem ve středu severoslovenské obce Krížová Ves asi 2 km východně od města Spišská Belá. Patrová obdélná stavba je krytá mansardovou střechou. V jižní části východní fronty zámku je k budově přistavěn nižší patrový polygonální přístavek, snad schodišťový či kaple. Severní polovina zámku je však ve velmi špatném stavu. Již před rokem 2006 (doba návštěvy) byla severní polovina mansardové střechy zbavena krytiny a zůstala pouze dolní polovina dřevěné konstrukce střechy se staršími arkýři. Destrukci podlehly i stropy. Jižní polovina objektu je udržována a zřejmě slouží obytným účelům. Tento stav je patrně dán dvěma vlastníky zámku.
Jan P. Štěpánek, 18.10. 2009
historie

Renesančně barokní zámek (kaštiel) byl vystavěn v 17. století uprostřed obce. První zmínka o Křížové Vsi se činí v roce 1290, avšak lze předpokládat její existenci již před rokem 1272, kdy patřila magistru Kokošovi. V roce 1401 se obec dostala do majetku rodu Perényiů. Po vítězství císaře Ferdinanda I. Habsburského nad Janem Zápolským daroval panovník všechen tzv. spišský majetek rodu Horváth Stančin de Gradec. S krátkými přestávkami tomuto rodu patřila obec až do roku 1900, kdy majetek odkoupili bratři Fehérové. Později byla obec majetkem knížete Hohenlohe a od roku 1914 urbářská obec. V současné době je zámek v majetku obce. Jeho severní polovina je ve velmi dezolátním stavu a hrozí její celkové zřícení. Jižní polovina slouží k obytným účelům.

Jan P. Štěpánek, 18.10. 2009

Slovensko, Prešovský,  Kežmarok  ( KK ),

Místa v okolí

Základní informace místa
ID místa: 8442
Typ místa: zámek
Stav místa: chátrající
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 19.10.2009
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama