dochovaná hradební věž na jihovýchodě města
© Jan P. Štěpánek 09/2005
Neméně zajímavou památkou města Kežmarok jsou bývalé, založením středověké, městské hradby.
Původně jimi byl obehnán celý obvod města, avšak do současnosti se zachovaly jen krátké úseky především na jihozápadní, východní a částečně na severní straně města při hradu a dále hranolová hradební věž v jihovýchodním nároží hradeb a část barbakánu v západním sousedství hradu.
Na existenci městského opevnění dodnes upozorňují i některé názvy ulic v jádru města: Baštová, Priekopa (odkazující na hradební příkop) či ulice Nižná brána (odkazující na existenci bývalé Dolní brány, po níž se zachovalo pouze torzo barbakánu při hradě).
V roce 1950 bylo historické jádro města Kežmarok, vymezené původním obvodem městských hradeb, vyhlášeno městskou památkovou rezervací, jednou ze sedmnácti na Slovensku.
Královské město Kežmarok dostalo městská práva již v roce 1269 od krále Bély IV., avšak již předtím zde sídlilo slovansko-německé obyvatelstvo. Jako svobodné město získal Kežmarok mnohé hospodářské i politické výhody – např. právo dvou výročních trhů (1419), sporné právo skladu (1435), právo meče (1438), právo používat erb (1463) a v neposlední řadě právo pevnit svůj obvod pevnými kamennými hradbami. ...Hradby se mnohokrát městu osvědčily, protože součástí historie města byly i časté boje. V okolí města se odehrálo celkem 13 válek. Jedna takřka stoletá s blízkým městem Levoča o právo skladu a další takřka 250 letá, kterou vedlo město proti vlastnímu městskému hradu. Proto se opevnění hradu obracelo i proti samostatnému městu a naopak bylo město opevněno i proti vlastnímu hradu. Na denním pořádku tehdy byly pouliční boje a rabování. Teprve až v roce 1720 se kežmarští dočkali poněkud neobvyklého vítězství. Hrad nedobyli, ale raději koupili. Dalších bojů se Kežmarok dočkal, když o něj vedli v dobách Rákocziho povstání válku dva místodržitelé kraje.
|
Přihlášení |
