pohled na tzv. Ratůš - upravený palác bývalého hradu
pohled od severovýchodu
© Jan P. Štěpánek 05/2008
Podle podrobných popisů hradu ze 16. a 18. století a také dle katastrální mapy z 2. třetiny 19. století lze poměrně dobře rekonstruovat podobu hradu. Hrad se připojoval k hranolové věži Dolní brány a byl vymezen plochou rozměru 25 x 50 m podél jihovýchodní městské zdi. Vstup do hradu umožňovala masivní hranolová branská věž, která stávala v ose zúžené části tržiště (náměstí). Naproti bráně stál k městské hradbě přistavěný blokový dvoupatrový hradní palác s nízkou věží směřující vně hradeb do příkopu. V suterénu hradu se nacházely dodnes z části dochované sklepy, v klenutém přízemí byla obytná a vedlejší místnost pro správce, komora a sýpka. Patro paláce tvořilo pět pokojů panstva a druhé patro obsahovalo tři pokoje a velký sál. Tak mluví popis z r. 1765. Ten také hovoří o tom, že okna a dveře tehdy byly zabedněny deskami a mnohé stropy byly prohnilé a hrozily zřícením. Stavení, převážně… číst dále
Město Podolínec se urbanisticky formovalo do roku 1292. Tehdy získalo od českého a polského krále Václava II. četné městské výsady, včetně práva obnovit opevnění. Podolínec tehdy spadal k polskému území. Vlastní hrad je však mladší než městské hradby. Jeho založení je spojeno až s postavou Imricha Perényiho, který roku 1408 získal Ľubovnianské panství včetně Podolínce od krále Zikmunda Lucemburského do državy. V roce 1409 bylo Imrichovi povoleno uvnitř městských hradeb vystavět hrad z kamene či dřeva. Hrad, který měl sloužit jako městská pevnost, byl dokončen zhruba do roku 1412, kdy však Podolínec s dalšími dvanácti spišskými městy připadl opět k Polsku. O hradu se činí další zmínka zhruba o třicet let později, kdy odolal vojsku Jana Jiskry z Brandýsa. Nakonec se však držitel Podolínce Mikuláš Komorovský k povstalcům sám přidal. V polovině 16. století a posléze ještě r. 1593 z iniciativy Šebestiána Lubomirského byl… číst dále
|
Přihlášení |
