Výsledky hledání míst

Keltské hradiště u Nasavrk bylo osídleno podle nálezů ve 2. a 1. stol. př. n. l. Plocha hradiště byla nepochybně osídlena i později a dříve. Terénní pozůstatky zpřístupňuje naučná stezka. Město Nasavrky keltskou tradici udržuje, Keltům je věnována i muzejní expozice.

Keltské sídliště ze 3.stol. př.n.l. s prokázaným obchod. stykem s Podunajím a Středomořím. Zaniklo asi ve 2.stol. př. n. l.. Četné archeolog. nálezy, prokázána výroba keltských mincí a vývozního artiklu z bronzu a železa. Doposud se neprokázalo celkové opevnění lokality, která činí nejméně 35 ha.

Hradisko neznámé podoby a rozsahu, osídlené již v pravěku, zastávalo významnější postavení v rámci olomoucké sídelní aglomerace v 10. a v 1. polovině 11. století. Během 2. poloviny 11. století toto místo sloužilo jako pohřebiště a v r. 1077 zde vznikl klášter.

Klášťov je nejvyšším vrcholem Vizovické vrchoviny (753 m n. m.). Na vrcholu se nacházejí stopy hradiště z doby bronzové. Dostupné po zelené značce z Bratřejova nebo od památníku Ploština, v obou případech vzdálenost činí 4 km.

Sídliště u Kličína bylo osídleno nositeli únětické a knovízské kultury, také v době římské a v raném středověku. Je možné, že bylo lehce opevněno ale dosud zde neproběhl řádný archeologické průzkum, pouze povrchové sběry.

Opevněný vojenský tábor či hradiště založený patrně v 1. čtvrtině 15. století v dobách husitských válek jako možné sídlo vojenské posádky či loupeživé tlupy, 500 m od nádraží v Kojetíně při železniční trati z Kojetína do Kroměříže.

Archeologicky cenná, neporušená a v regionu ojedinělá lokalita výšinného opevněného sídliště s dochovanými relikty opevnění. Přístupnou část jinak strmé ostrožny o rozloze 0,5–0,7 ha přehrazuje obranný příkop s vnějším a vnitřním valem. Významný doklad vývoje pravěkého osídlení krajiny.

Hradiště neznámého původu je umístěno v relativně vysoké poloze na vrcholu brdského kopce Kokšín. Zachován jen nízký obvodový val. V oblasti nejsou žádné turisticky značené cesty. Vrchol Kokšína je dostupný jen lesními cestami. V severní stráni přírodní rezervace.

Hradiště na táhlém návrší Kolo, datované do pozdně laténské a halštatské doby, některými autory považováno za halštatské oppidum, centrum keltského osídlení na Kolínsku. V době vzniku bylo pravděpodobně obklopeno labskými rameny.

Hradiště osídlené v mladší době kamenné a pozdní době bronzové nad říčkou Brodečkou. Rozloha asi 4 ha. V severní části zjištěn obranný val. Lokalita známá od r. 1927.

Terénní stopy hradiště z pozdní doby bronzové až doby halštatské o rozloze 1 ha na vrcholu Vrchkopce nad obcí Lidečko. V severním svahu přírodní památka Kopce, chránící několik rozsedlinových jeskyní, zimoviště netopýrů.

Nížinné sídliště na mírném návrší chráněné příkopem a palisádou bylo opevněno již v období eneolitu, dále v mladší době bronzové, římské a v mladší době hradištní. Lokalita hradiště je silně poškozena pozdější zástavbou.

Hradiště velatické kultury z mladší doby bronzové (1300-1100 př. n. l.). Znovu osídleno Slovany v době Velkomoravské říše (9. stol.). Od 10. do 19. stol. sloužilo jako hřbitov. Dnes ve správě Balneologického muzea v Piešťanech.

Hradiště nedaleko vsi Kotaneč, nad pravým břehem řeky Střely, byla osídlena již během eneolitu, pozdní době bronzové a ve středověku. Archeologickou lokalitu tvoří úzký skalnatý hřbet přepažený dnes sotva znatelným příkopem a valem. Poprvé byla ohledána Darou Baštovou v roce 1982.

Kotýz byl osídlen od pravěku (nálezy břidlicových destiček s rytinami). Hradiště se stopami osídlení v pozdní době bronzové, době halštatské a v době hradištní. Z kterého období pochází fortifikace, nebylo dosud zjištěno.